Zkrácení solárních dotací nevyřeší Stanjurův nepovedený rozpočet, tvrdí Lang ze svazu energetiky

Největší audioportál na českém internetu

Marek Lang | Foto: Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Poslechněte si další díl podcastu Peníze a vliv, tentokrát s Markem Langem

Zákon Lex OZE III se má tento týden projednávat v senátním hospodářském výboru. Podle Marka Langa z JRD Group a vedení Svazu moderní energetiky by bylo ideální zrušit přílepky směřující ke krácení dotací pro starší solární parky. Porušují údajně ústavní principy. „Je to retroaktivní změna podmínek,“ říká Lang. Podle ministra financí se ale vláda případných žalob neobává, pravidla prý nemění.  

Někteří čeští majitelé starších solárních elektráren zvažují, že se kvůli chystaným změnám pro vyplácení dotací obrátí na Ústavní soud. A to pokud projde i Senátem novela energetického zákona, takzvaný Lex OZE III, která má pravidla pro dotace sluneční elektřiny zpřísnit.

Čtěte také

V rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to řekl člen správní rady investiční skupiny JRD Group a také místopředseda představenstva Svazu moderní energetiky Marek Lang.

„Myslím si, že šance tam je,“ říká k případné ústavní stížnosti. „Z těch diskuzí, které máme s různými právními kancelářemi, vyplývá, že navržené změny zákona skutečně porušují některé ústavněprávní principy.“

Má jít například o zásah do svobody podnikání či porušení principů ve smyslu předvídatelnosti právního prostředí. „Zároveň to investorům upírá nebo nedává možnosti se proti změně bránit soudní cestou. Je tam tedy několik parametrů, které naplňují, aby se o to Ústavní soud zajímal,“ usuzuje Lang.

Větší kontrola dotací

Zákon s dvěma pozměňovacími návrhy týkající se právě dotací pro soláry schválila loni v prosinci Poslanecká sněmovna. Senátní hospodářský výbor ho má projednat již tento týden, na plénum by se měl dostat ve druhé polovině ledna.

Čtěte také

„Uvidíme, jestli se v Senátu najdou osvícení nebo inteligentní lidé, kteří pochopí ty argumenty a vrátí zákon zpátky do Sněmovny s úpravou, aby z něj tyto pozměňovací návrhy vypadly,“ říká manažer JRD Group.  

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který byl jedním z iniciátorů pozměňovacích návrhů, je ale přísnější kontrola dotací za desítky miliard korun ročně oprávněná. Už dopředu navíc pro letošní rok škrtl na tyto účely dotace ve státním rozpočtu ve výši přes 20 miliard korun. 

Podle Langa jsou přitom takové úspory nereálné, nemyslí si, že stát může tyto peníze už letos ušetřit. To proto, že zákon stále není definitivně schválený. A než se vyjasní další konkrétní postup a stát dostane od solárníků nějaké výstupy jako podklady pro případné škrty dotací, tak to nebude dříve než na konci letošního roku.

„Čili pokud to ministr Stanjura celé zabalil tak, že to dělá s dobrým úmyslem zachraňovat svůj nepovedený rozpočet roku 2025, tak absolutně není šance, aby to něco přineslo,“ je přesvědčený Marek Lang.

Retroaktivní změna?

Zpřísnění pro vyplácení dotací se má podle zákona týkat solárních parků uvedených do provozu do roku 2011, tedy v době takzvaného prvního solárního boomu. Stát se tehdy zavázal, že jim bude platit provozní podpory po dobu 20 let, aby jim zajistil návratnost.

Čtěte také

Od roku 2020 pak díky notifikaci těchto dotací v rámci EU také platí, že podpora musí být zároveň přiměřená. Podle úpravy zákona o podporovaných zdrojích energií z roku 2021 se proto stanovilo takzvané vnitřní výnosové procento za celý solární sektor tak, že nemá překročit 8,4 procenta.

„Přesně tak to bylo i v notifikačním rozhodnutí Evropské komise, tedy že mělo jít o průměrnou návratnost za všechny fotovoltaické elektrárny spuštěné v daném roce. Čili z logiky věcí, když je to průměr, tak je jasné, že některé fotovoltaiky měly návratnost o něco vyšší, některé o něco nižší a ten průměr měl být 8,4 procenta,“ shrnuje Lang a pokračuje:

„Ministr Stanjura přišel s teorií, že těch 8,4 procentanení vlastně průměr za sektor, ale že to má být maximum na individuální projekty. Ty chce nyní kontrolovat. A pokud by dosáhly vnitřní výnosové procento, tedy návratnost, vyšší než 8,4 procenta, tak jim chce tu podporu odebírat. To je naprosto jasná retroaktivní změna podmínek,” vysvětluje Lang, proč se chtějí někteří majitelé solárních výroben bránit. 

Ministr financí Stanjura už dříve řekl, že se vláda na základě svých právních analýz arbitráží ani žalob nebojí. Trvá na tom, že nejde o nic retrospektivního a chce jen zpřísnit kontroly peněz vydávaných daňovými poplatníky.

Více si poslechněte v pořadu Peníze a vliv.

Související