Znějící poklady. Varhany Moravskoslezského kraje ve staré hudbě

Dobrodružná cesta badatele, vydavatele a hlavně varhaníka Tomáše Thona po kruchtách severní Moravy a českého Slezska v souvislosti s výběrem, studiem a natáčením repertoáru staré hudby trvala téměř deset let. Jeho úsilí najít optimální varhany pro interpretaci staré hudby a zapojení kolegů z Tria barokní hudby - trumpetista Pavel Hromádka a hobojista Dušan Foltýn - soustavně sledovaly mikrofony Českého rozhlasu, jmenovitě posádka mistr zvuku Lubomír Výrek a hudební režisér František Mixa. „Varhanní“ Akademie je završením, vlastně vyvrcholením této dlouhé cesty. A také volným pokračováním Akademie z dubna 2020 na téma Staří čeští mistři za hranicemi země.

Čtěte také

Hudební lásky Jana Daleckého. S houslistou, badatelem a rozhlasovým tvůrcem o hudebních raritách jeho života

Co stálo za myšlenkou věnovat se staré hudbě a v souvislosti s ní mapovat unikátní nástroje Moravskoslezského kraje a jejich stavitele i repertoár? Nebo naopak, jaké nástroje jsou pro potřeby staré hudby na východě republiky aktuálně k dispozici a jak na ně pořízené nahrávky sonát, fug, preludií i pastorel zejména 18. století znějí? Jaký byl klíč k výběru varhanních nástrojů a skladeb, které jsou také součástí zbrusu nového alba sestaveného z rozhlasových nahrávek? V průběhu Akademie nás čeká zastavení na osmi místech a seznámení s šesti  různými varhanními nástroji. S Tomášem Thonem a organologem Diecéze ostravsko-opavské Jiřím Krátkým tak zavítáme za varhanními nástroji do Opavy, Darkovic, Příbora, Veřovic i Ostravy a na úvod projdeme s oběma odborníky trochou varhanní teorie, ale dostaneme se i dovnitř varhanních nástrojů, z hlediska nástrojářského i interpretačního.

Čtěte také

Ilja Hurník mladým pianistům. Vydejte se na procházku rozmanitým světem instruktivní klavírní hudby skladatele, od jehož narození si připomínáme 100 let

Varhany, jak je vnímáme z dnešního pohledu, se ustálily v období pozdní renesance. Proč je zlatou dobou varhanního i varhanářského umění považováno právě období baroka? Co to jsou vzdušnice, jaký je systém píšťal i ladění, k čemu jsou rejstříky a jak varhany „dýchají“? Jak je náročné postavit repliky starých varhan a kdo se takové „stavbě“ na území Česka věnuje? Jak moc dokáže varhanám uškodit červotoč a proč nejvíce samotný člověk? Proč jsou varhany přímým svědectvím bohatství nebo chudoby dané doby a co vypovídají o našich předcích? Na to vše  fundovaně a v živé diskusi odpovídá organolog Jiří Krátký, který je společně se Štěpánem Svobodou autorem výpravné knihy Nejvýznamnější varhany České republiky. Varhaník Tomáš Thon zas uvede hudbu francouzských a německých skladatelů, starých českých a moravských kantorů a na samotný závěr v rozhlasové premiéře nahrávky jednu ze sonát „švédského Händela“ Johana Helmicha Romana.