Zvíře musíme brát jako partnera sobě rovného, říká specialista na trénink zvířat František Šusta
To, co máme v hlavě, je na nás vidět navenek. Svému psu tak dáváme tónem hlasu, chvěním nebo pocením signály, které si neuvědomujeme. Dobře to ví specialista na trénink zvířat František Šusta, který v Hostu Radiožurnálu mimo jiné vysvětlil, co to znamená stereotypní zlozvyk ledního medvěda.
„Pes dělává to, že když jste ve stresu, tak se snaží nějak řešit, snaží se vás ukonejšit, začíná být hyperaktivní, zahání cizí lidi nebo psy,“ vysvětluje, proč pes reaguje na stres majitele jinak než třeba divoké zvíře v ohradě.
Například metodu pozitivního posilování můžeme aplikovat jak na zvířata, tak na lidi. I v tréninku zvířat ale platí, že je nutné respektovat individualitu jedince, se kterým pracujeme.
Když se naučíte jasně a zřetelně komunikovat se zvířetem, tak vám to může jít i s člověkem.
František Šusta
„Když pracujete se zvířetem cestou pozitivního posilování, tak je potřeba ho brát jako partnera sobě rovného – nejste více ani méně,“ nastiňuje s tím, že v opačném případě se zvíře začne bránit nebo sní veškeré odměny a nic se nenaučí.
Stereotypní zlozvyk ledního medvěda
Co si můžeme představit pod pojmem stereotypní zlozvyk ledního medvěda? Ke zvířecím stereotypům patří neustálé cyklické pohyby pořád do kola, kývání, vylizování určité části těla, neustálé chození v kruhu. Právě tím si zvíře může něco buď vynucovat, nebo se také jedná o únik.
Čtěte také
„Odpoutává od světa kolem sebe, uzavírá se, rezignuje na komunikaci s okolím, může si začít poškozovat zdraví. To už je pravá stereotypie a to je věc nepříjemná,“ upozorňuje.
V tom to případě je potřeba najít příčinu – necítíce se dobře v prostředí, něco mu chybí, neví jak komunikovat s okolím. A právě nejlepší cestou jak zvířeti pomoci je navodit komunikaci – ve výběru partnera nebo navodit přirozenější podmínky života zvířete.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
