140 tisíc lidí na světě ročně usmrtí hadí jed. V Indii chybí osvěta

Každý rok zemře na světě 140 tisíc lidí na hadí uštknutí, 400 tisíc sice zůstane naživu, ale do konce života se potýkají s handicapem. Světová zdravotnická organizace (WHO) chce uvedené počty snížit do konce dekády aspoň na polovinu, výzkum se snažil tomu pomoci.

„Jde o palčivý a ve světě přehlížený zdravotní problém, není ale dobře prozkoumán sociální kontext u lidí, kteří přicházejí pravidelně do styku s jedovatými hady,“ říká herpetolog Václav Gvoždík.

Rýžová pole

Ve státě Tamil Nadu, kde výzkum probíhal, žije sice jen pět procent indické populace, ale dochází tam k asi 20 procentům všech případů uštknutí v Indii.

Čtěte také

Chřestýš stupňuje zvuky, čím víc se bojí nepřítele. Had se tak zdá blíž

Hlavní nebezpečí číhá v místních rýžových polích, ale i kdekoliv za venkovským domem. Chudý venkovan zpravidla do nemocnice nejde a jako prevenci k odstrašování hadů používá například česnek, kurkumu nebo posypovou sůl.

Problémem také bývá uštknutí v noci. „Vědí, že je třeba spát na vyvýšeném místě,” podotýká neurofyziolog František Vyskočil.

Zmije řetízková

„Nejvíc uštknutí tam způsobuje zmije řetízková, která se dokáže dobře zamaskovat v opadaném listí,“ říká herpetolog Gvoždík.

Čtěte také

Jedovatost chřestýšů se v evoluci rychle měnila

Prudce jedovatá zmije paví je ještě menší, ještě víc uniká pozornosti, a může se proto snadno skrýt někde na dvorku.

V oblasti žijí i další nebezpeční hadi jako kobra indická a její příbuzní bungarové. „Kobry i bungarové mají velmi silné jedy obsahující neurotoxiny. U zmijí to trvá déle, než dojde k úmrtí,” vysvětluje Gvoždík.

Chůze naboso

V Indii se chodí hodně naboso, a tak vědci s farmáři řešili, zda by pomohlo, kdyby místní lidé dostávali boty zdarma. Jenže se ukázalo, že by to nemuselo tolik pomoci.

Čtěte také

Při pátrání po „zpívajícím“ chřestýšovi se v Amazonii našly nové rosničky

„Hadi často kousnou rolníky, kteří pracují na rýžových polích, je tam hodně bahna, rýže roste z mokřadu,” popisuje Gvoždík. Běžné boty by v bahně uvízly.

Stačilo by možná mít pevnější kožené vysoké boty, ale lidé by se museli smířit s tím, že je budou „ničit“ v bahně.

„V rybářských gumákách se člověk v tropickém klimatu hodně zpotí, ty nejsou moc praktické,“ vysvětluje Gvoždík.

Co může pomoci snížit počet hadích uštknutí? Jak si hadi křovináři stylizují obočí? Mohly do vývoje mozku obratlovců zasáhnout viry? Debatují herpetolog Václav Gvoždík, neurofyziolog František Vyskočil, spoluúčinkuje herečka Ester Kočičková. Moderuje Martina Mašková.