28. říjen "drží" tradičně i extremisté

Jak aspoň říkají na ně zaměřeni specialisté. Vyšší viditelnost a tudíž jistá publicita ale jsou cestou k získávání dalších spřízněných duší. A tak se není co divit, že se extremisté, jak už se stává tradicí, připomněli také na několika místech dvacátého osmého října. Což je datum, které jim dozajista konvenuje. Vznik samostatného státu, správný národovec přece slaví. A tak se konala ne snad přímo shromáždění, ale většinou spíš jakési srazy v centru Ostravy nebo na Kladně, o něco početnější pak byla jedna pražská akce. A to vše za rovněž tradiční pozornosti policie, která, tak to aspoň musí chtěj-nechtěj vypadat v očích náhodných diváků, vlastně jakoby ochraňuje ultrapravičáky před hybnými bojůvkami anarchistů.

Na to lze namítnout, že demonstrace například Vlastenecké fronty, coby řádně registrovanou, nemají ale anarchističtí rváči co napadat. A tak policejní snaha držet obě skupiny od sebe je tudíž vlastně na místě. Podobný obrázek jako v Ostravě mohli vidět také Pražané. Na Palackého náměstí se nejprve houfovali anarchisté a Vlastenecká fronta, skinheadi, pak po konzultaci s policisty odešli ctít dvacátý osmý říjen na Vyšehrad. Pikantní na věci přitom bylo, že demonstraci na náměstí měli úřadem Prahy 2 povoleny obě vyhroceně znepřátelené skupiny, i když každá v jiném čase. Anarchisté měli končit za deset minut dvě a skinheadi přesně ve dvě začít. To téměř volalo po rozpoutání krvavé šarvátky. Zástupci obvodního úřadu tvrdí, že podle zákona musí demonstraci povolit. Stačí jen v požadovaném čase, že je prostor náměstí volný. Ale policisté namítají, že úřad přece mohl anarchistům, kteří přišli se žádostí jako druzí, když zjistili, kde plánují sraz jejich nepřátelé, nabídnout k demonstraci jiné místo. Nu, ale jako kdyby si úřad řekl, oč anarchistům jde. Nechtějí si přece připomínat datum dvacátého osmého října, ale jen překazit sraz neonacistům, a tak svedl obě skupinky vlastně dohromady. K zákazu by se ale jistě nějaký důvod nalézt mohl, například právě hrozící bitka.

K té nicméně nedošlo, nejspíš pro to, že šlo o početně nepříliš silné skupiny, které od sebe udržela rovněž nevelká hrstka policistů. Dělnická strana se tváří umírněněji a pokouší se politicky legitimizovat. Ta pořádala sraz na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad, a to ve zřetelně větším počtu osob. Některé zdroje uvádí až pět set. A za velmi silné policejní asistence, včetně koní, psů a vodních děl. Taková opatření jistě vyvolala nedávno tvrdá potyčka v Litvínově, kam se extremisté vydali s úmyslem provokovat v tamní čtvrti, kde žijí převážně Romové, ale tentokrát se nic divokého nestalo. Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas nicméně pozval zúčastněné znovu do Litvínova, a to na sedmnáctého listopadu. "Do Litvínova se vrátíme a zkorumpovaná policie nás nezastaví," řekl mimo jiné Vandas, podle něhož prý policie na něho osobně vede složku, podle které má být údajně, cituji, pošpiněn. připomeňme, že Vandas měl letos projev na neonacistickém srazu Fest der Völker 2008 v durynském městečku Alternburg. A českými úřady je bezesporu sledovaný.

Ministr vnitra Ivan Langer po jeho vystoupení dokonce řekl, že jde o další kapku k rozpuštění strany. Je ovšem otázkou, zda ministerstvo shromáždí dost důkazů k tomu, aby Dělnická strana mohla být skutečně zrušena. Dokud se tak nestane, těžko zřejmě veřejným shromážděním dopředu zabránit. Hlasy tvrdící, že postavit minimálně s neonacismem propojené národovce mimo zákon, k ničemu nevede. A že pokud se policii daří aktivity dostatečně monitorovat, vlastně o nic výrazněji nebezpečného nejde. Jenomže na druhé straně je možné říci, že v ilegalitě se neonacistům dýchá rozhodně mnohem hůř.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .