Aby učitel Jan Bartuška nemusel vyhodit kolegu ze školy, raději sám požádal o místo „na nejhorší štaci na okrese“
Jan Bartuška se narodil v roce 1948, tři týdny před komunistickým pučem, tedy do nelehké doby. Jeho rodiče byli soukromí zemědělci na Vltavotýnsku, on sám byl nejstarší ze šesti dětí. „Na mě se vždycky vztahovala ta věta, kterou nemají děti rády: Jsi starší, máš mít rozum,“ usmívá se, když vzpomíná na dětství.
Rodina Jana Bartušky byla nábožensky založená a dlouho vzdorovala kolektivizaci, což mu komplikovalo studia. Nakonec ale absolvoval českobudějovickou pedagogickou fakultu.
Jako novopečený učitel ovšem nedostal jiné místo než na základní škole v pohraničí. „Já jsem si myslel, že jdu do pohraničí na rok,“ komentuje začátek sedmdesátých let.
„Jenže jsem byl pět let v Horní Plané. Tam pak ze mě udělali na škole předsedu odborové organizace. A byli tam dva kantoři, oba komunisti, ale v osmašedesátém se dali na nesprávnou stranu, a teď bylo potřeba s nimi zatočit a dostat je ze školy,“ popisuje normalizační poměry na zapadlé škole.
Čtěte také
„A myslíte si, že komunistická strana, která to navrhovala, taky podepisovala vyhazov? Ne, od toho byly odbory, takže jsem to měl jako jejich předseda podepsat já, což jsem odmítl,“ vypráví. Raději sám požádal o místo, jak říká, „na nejhorší štaci na okrese“, ve škole v Hořicích. „Tím pádem ubyla moje aprobace a jeden z těch ohrožených mohl na škole zůstat,“ dodává.
Po listopadu 1989 se Jan Bartuška stal na krátkou dobu místostarostou Českého Krumlova, ale nakonec se přesunul do Českých Budějovic, kde spolu s dalšími stál u vzniku biskupského gymnázia. Dnes už je v důchodu, přesto stále učí pár hodin nepovinného náboženství týdně na rodném Vltavotýnsku.
Celý rozhovor s učitelem Janem Bartuškou si poslechněte v cyklu Jihočeši.
Související
-
Ať se nejdřív přejmenuje soudruh Gottwald, řekl tatínek na návrh počeštit příjmení, vypráví historik
Petr Wittlich je kunsthistorik, emeritní profesor Univerzity Karlovy, autor celé řady monografií, třeba Česká secese, Bohumil Kafka – příběh sochaře nebo Horizonty umění.
-
Předkové Jana Vondrouše spravovali panství Schwarzenbergů, on po revoluci začal spravovat Krumlov
Jan Vondrouš byl prvním porevolučním starostou Českého Krumlova. Město, které je dnes vyhledávaným cílem turistů, začal vést v době, kdy bylo považováno za neopravitelné.
-
Jeho předkové po generace udržovali provaznické řemeslo, on se stal učitelem. Doba se změnila, říká
Historicky je rod Jiskrů z Trhových Svinů, vysvětluje syn posledního kaplického provazníka Ferdinand Jiskra. Ve Svinech vyrostl ještě jeho otec, pak s řemeslem musel jinam.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
