Alfréd Technik

Rozhlasová reportáž - pokud se nevysílá přímým přenosem, znamená natočený materiál rychle sestříhat a upravit, aby se co nejrychleji dostal do vysílání ať už třeba v podobě večerní zvukové aktuality nebo i na ploše větší publicistické reportáže. Stejný osud mělo i rozhlasové svědectví o příjezdu Rudé armády 9. května 1945 do Prahy. Natáčelo se během celého dne, následoval rychlý střih a večer se už o tom, co všechno provázelo vstup sovětských vojsk do Prahy, dozvěděli posluchači svobodného vysílání Československého rozhlasu. Řidičem a technikem přenosového vozu byl tehdy Karel Forejt. Jeho rozhlasová stříbrná tatra-osmička měla posuvnou střechu, aby měl reportér lepší rozhled a co je důležité, uvnitř byl ještě pevně zabudován pro natáčení starý německý magnetofon. Na konci květnového dramatického průjezdu Prahou měla tatřička v sobě tři průstřely, ale kdo by si toho všímal při natáčení.Reportérem, který vstoupil do historie rozhlasu zvukovou pohlednicí cesty prvního tanku Rudé armády z Klárova na Václavské náměstí byl ing. Alfred Technik.

Reportérem Československého rozhlasu se Alfréd Technik (6.8.1913 - 17.12.1986) stal ještě jako student ČVUT - oboru geodézie, student, který ( vlivem historických událostí) nemohl dokončit vzdělání - to bylo v prosinci 1939 - poslední zkouška měla pro mladého inženýra přijít na řadu až o dlouhých šest let později. Za války měly Technikovy reportáže nejrůznější témata, ale vedle povinných informací a reportáží podle programu německé propagandy zval Alfred Technik posluchače např. na procházku nedělní dopolední Prahou a snažil se ve svých pořadech jak to tehdy šlo nenápadně připomínat a zdůrazňovat i motivy tolik potřebného vlastenectví. Byly to příběhy obyčejných lidí, taková byla mj. i reportáž o práci v pražském podzemí. Muži pod prahou - tak se Technikova reportáž jmenovala, získala ve své filmové podobě nejvyšší cenu v kategorii dokumentárních filmů na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách v roce1948. Znalosti a zkušenosti z technické i rozhlasové praxe při práci a při natáčení v podzemí Moravského krasu byly pro Alfreda Technika námětem k jeho historickému románu Mlýn na ponorné řece. Režisér a filmový básník František Vláčil natočil podle Technikova příběhu svůj druhý celovečerní film Ďáblova past, s vynikajícím Miroslavem Macháčkem v hlavní roli. Byla to dramatická doba, kdy byl mezi jinými u mikrofonu Alfred Technik. Rozhlasový reportér byl obrazovkou prostředí i pocitů posluchačům u rádia. Fakta střídaly emoce, válka, protektorát, osvobození, přišel dramatický konec čtyřicátých let. Během celé té doby Alfred Technik odvysílal nebo napsal na 1500 rozhlasových pásem, reportáží, besed a rozhlasových her. Na konci května 1945 přivítal v Praze společně s dalšími kolegy z Československého rozhlasu také prezidenta Edvarda Beneše po jeho návratu z Londýna při cestě na Pražský hrad.

ČRo 2 - Praha, Dobré jitro, po - pá 7.35