Antonín Liška: Jak se plaší smrt

Antonín Liška se narodil v roce 1911 v Hromnicích u Plzně. Absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích a stal se vojenským letcem. V červenci 1939 odešel do Polska, kde byl přijat do polského letectva. Po vypuknutí 2. světové války se spolu s dalšími československými letci ocitl v internaci na území Sovětského svazu.

Tato skupina byla následně odeslána složitou cestou okolo Afriky do Francie, ale vzhledem k rychlému vývoji válečných událostí nakonec doplula v říjnu 1940 do Velké Británie. Antonín Liška prošel výcvikem na stíhačkách Hurricane a Spitfire a byl zařazen do 312. československé stíhací peruti RAF.

Při bojovém letu v červnu 1942 utrpěl těžká zranění a po rekonvalescenci pracoval na velitelství dopravního letectva jako styčný důstojník. Po skončení války se vrátil do Československa a působil jako velitel Leteckého dopravního pluku, kde mimo jiné létal i s ministrem zahraničí Janem Masarykem.

Někdy je dokonce srovnávána se slavnými Nebeskými jezdci Filipa Jánského.

V roce 1949 byl z armády bez důvodu propuštěn. Prodával automobily, rozvážel mléko, pracoval jako parketář, vyučoval angličtinu. Až v roce 1968 mohl jako člen Svazu protifašistických bojovníků chodit na besedy s mládeží. Před svou smrtí v roce 1998 byl spolu se Zdeňkem Svěrákem autorem námětu pro film Tmavomodrý svět.

Boj s vlastním strachem

Svoje válečné prožitky publikoval Antonín Liška v knihách Stíny na obloze, Jak se plaší smrt a Cesty mužů. Zvláště druhá z nich je považována za jednu z nejlepších knih o československých letcích bojujících v Anglii.

Někdy je dokonce srovnávána se slavnými Nebeskými jezdci Filipa Jánského v tom smyslu, že zatímco Jánský vytvořil literární pomník československým bombardovacím letcům, tak Antonín Liška prokázal touto knihou čest svým kamarádům stíhačům.

Piloti zde prožívají souboje nejen za kniplem Spitfiru, ale především sami se sebou.

Liška líčí život skupiny našich stíhacích letců za druhé světové války na letišti ve Whitehillu, a to jak ve vzrušujících okamžicích vzdušných soubojů, kdy o životě rozhodují zlomky vteřiny a vítězí ten, kdo lépe zvládl zbraň, tak i ve chvílích odpočinku.

Čtěte také

„Ničeho se nebát.“ Přesně před 75 lety se do Československa vrátili českoslovenští letci

Přestože se nejedná vysloveně o memoárové dílo, jednotlivé příběhy mají své reálné předobrazy. Velký důraz je v románu kladen právě na osobní rovinu zúčastněných hrdinů. Piloti zde prožívají souboje nejen za kniplem Spitfiru, ale především sami se sebou.

Právě boj s vlastním strachem, se strachem o život svých kamarádů, ale i lásek dodává románu velmi specifický charakter. A že ten souboj byl v mnoha případech neúspěšný, je tím ještě děsivější.

Radioknihu můžete poslouchat celé čtyři týdny.