Apolena Rychlíková

Strašit Babišovým návratem je sice legitimní politická strategie. Ale vzhledem k chybám, které vláda udělala, také velmi pokrytecká.

Když se v české politice dříve mluvilo o jakémkoliv zvyšování daní, pravice i populistické strany odpovídaly zpravidla to jediné: netrestejme úspěšné za to, že se jim daří.

Více než čtyři miliony lidí v Česku se narodily po roce 1989. Přesto se každý rok v období kolem 17. listopadu vracíme k různým úvahám o kvalitě a podobách demokracie. 

Růst cen za nájemní bydlení v Česku pokračuje. Dlouhodobý problém, který měl chvíli ambici řešit dnes už bývalý ministr Ivan Bartoš, dopadá na čím dál tím víc Čechů.

Když se v roce 2021 rozhodlo, že oběti nedobrovolných sterilizací konečně dostanou od státu odškodnění, zavládla mezi řadou lidskoprávních organizací radost. 

Neuplyne ani týden, aby se proti vládě Petra Fialy neozvala nějaká skupina pracujících. Do stávkové pohotovosti tu vstupoval kdekdo: úředníci, zaměstnanci justice, učitelé.

Zájem mladých lidí učit klesá. Plyne to jak z celé řady výzkumů, tak ze stále hlasitějších stížností ředitelů, kteří nedokážou najít kvalitní pracovníky a pracovnice.

Přestože se u debat, které se týkají odchodu Ivana Bartoše (Piráti) z vlády nejčastěji skloňuje oblast digitalizace, zásadním tématem jeho bývalého resortu bylo bydlení. 

Sociální demokracie (SOCDEM) má o víkendu sjezd, během kterého do boje o křeslo předsedy vstoupí Jana Maláčová a Jiří Dienstbier. 

Z české politické scény nejspíš pomalu mizí jedna z nejzajímavějších polistopadových stran, tedy Piráti. Původně entuziastické hnutí nadšenců, kteří toužili měnit svět.