Archeologické nálezy v hrobkách českobudějovické katedrály
V souvislosti s rekonstrukcí českobudějovické katedrály sv. Mikuláše započali archeologové průzkum tří hrobek. Nyní zhruba po měsíci práce začaly krypty vydávat zajímavá svědectví.
Se Zuzanou Thomovou, vedoucí archeologického průzkumu v českobudějovické katedrále teď právě stojíme u vchodu do krypty pod presbytářem. Co vám zatím ta krypta vydala za svědectví?
Archeoložka Zuzana Thomová: „K tomu se váže takový velice hezký příběh: My když jsme tady začínali ten archeologický výzkum, tak těsně po započetí těch prací se mi ozvala paní, jmenuje se Anna Sklenářová, je z Moravského Krumlova a ona se zabývá historií svého rodu, své rodiny. A ona mě právě upozornila na to, že ve dvou těch kryptách jsou pohřbeni její předkové. A my jsme se díky tomu dostali k záznamům z matriky, k úmrtním knihám, a díky tomu víme, že kromě těch jejích předků jsou tam pohřbeni ještě další lidé jiných příjmení a máme tak nějak už trošku představu o té skupině obyvatel nebo těch měšťanů, kteří jsou v těch jednotlivých místech pohřbeni.“
A jak je to tedy se samotnými kosterními nálezy v místech, kde jste dělali archeologický průzkum?
Archeoložka Zuzana Thomová: „Teď tady v tuto chvíli se díváme na torzo dětského skeletu nebo dětské kostry, konkrétně na páteř. Na té páteři jsou vidět jednotlivé obratle, které jsou opravdu srostlé. To dotyčné dítě se vůbec nehýbalo, určitě nemohlo hýbat horní částí těla a paní docentka Drozdová se tedy domnívá, že by se mohlo jednat o takzvanou Bechtěrevovu chorobu, kdy tedy srůstávají jednotlivé obratle a ten člověk se přestává hýbat, že tam nedochází k té hybnosti. Takže to je jedna taková zajímavost z toho antropologického materiálu. Další dvě věci, které jsou tady zajímavé, tak je jedna lebka, která vykazuje anomálii. Nad pravým uchem je tady opravdu veliký nádor, který nejspíš opravdu tlačil i na tu mozkovou část. Druhá z těch lebek potom je lebka nejspíše dětská a jedná se o nějaké špatné srůsty švů a v té horní části lebky ten špatný srůst těch švů vytvořil jakousi anomálii. Takovou velikou bouli, která určitě na tom člověku byla fyzicky znát. Takže to je druhá taková antropologická anomálie, která také bude odeslána do Antropologického ústavu paní docentce Drozdové.
Říkala jste, že už tady byli kolegové antropologové, kolegové stomatologové, jaké další odborníky ještě přizvete?
Archeoložka Zuzana Thomová: „Konkrétně by ještě měl přijít další kolega z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, je to molekulární biolog.“
Daniel Růžek: „Odběr těchto vzorků souvisí s naším rozsáhlejším výzkumem, který je zaměřený na to, jakými infekcemi trpěli lidé, kteří jsou zde pohřbeni. Z kosterních pozůstatků jsme odebírali vzorky zubů, ze kterých budeme extrahovat DNA a provádět jednak genetické studie a jednak právě budeme hledat nějaké bakteriální a virové patogeny.“
