Baháisté pronásledovaní v Íránu

Srpen byl v Íránu měsícem, kdy tamní i světová veřejnost s obavami sledovala politické procesy, které režim rozpoutal s představiteli reformistické opozice. Tak zůstala ve stínu jiná přelíčení, naplánovaná právě na tyto týdny. Šlo o soud v několika představiteli baháistické víry, jež je v Íránu dlouhodobě perzekuovaná, a to přesto nebo právě proto, že se baháismus zrodil před 165 lety právě zde. Před soudce se dostalo sedm členů této organizace s tím, že se podíleli na špionáži pro Izrael, tedy zemi, která je íránským režimem považována za jednoho z hlavních nepřátel, a také že se podíleli na pomlouvání Íránu a urážce islámu. Celkem se jedná o pět mužů a dvě ženy, kteří jsou ve vazbě už jeden rok. Za zmíněné činy jim hrozí až trest smrti, a do úzkých se dostali už i jejich právníci. Jeden je uvězněn v souvislostmi s nedávnými protivládními nepokoji, jež vypukly po znovuzvolení prezidenta Ahmadínežáda do funkce. Jejich druhá právnička je v zahraničí - je to známá aktivistka Širín Ebadíová, nositelka Nobelovy ceny míru za její boj o větší svobodu v Íránu.

Přelíčení s baháisty, které probíhá paralelně se zmíněným procesem s více než stovkou protivládních aktivistů, je nyní odročeno, údajně na základě jejich vlastní žádosti. Jaký bude konečný výsledek, je zatím jen těžké odhadovat, protože na jednu stranu se režim utužuje, a na druhou stranu moc nyní v podobě uvězněných prodemokratických aktivistů získala mnohem zajímavější téma. Vzhledem k tomu, že baháisté jsou obviněni ze špionáže pro Izrael, a vzhledem k tomu, že napětí mezi Íránem a Izraelem se pravděpodobně bude stupňovat, nemusejí být perspektivy uvězněných baháistů zcela růžové.

Centrum baháistické víry je totiž umístěno v izraelské Haifě, kde leží hrob zakladatele této víry. Tamní nádherné stupňovité zahrady, sestupující z hory Karmel k moři, patří k největším atrakcím tohoto města. Skutečnost, že baháistické ústředí leží právě zde, je však více méně dáno náhodou, a sahá do 19. století, kdy stát Izrael ještě neexistoval. Dnes zde centrum zůstává také proto, že Izrael do jeho činnosti nijak nezasahuje, což se nedá říci o některých muslimských státech. Baháistická víra totiž vychází z přesvědčení, že Mohamed nebyl poslední prorok, jak se domnívají muslimové, a byl - a ještě bude - následován dalšími proroky. Z hlediska islámu jde tedy o kacíře.

V Íránu už od islámské revoluce v roce 1979 byly zatčeny a popraveny stovky věřících, úředně kvůli jiným činům, ale podle baháistů samotných to bylo právě kvůli jejich vyznání. K současnému pronásledování baháistů se negativně vyjádřila i Evropská unie, která před několika dny íránskou vládu vyzvala, aby umožnila nezávislé sledování soudních řízení a aby znovu uvážila obvinění vznesená proti těmto osobám.

Baháisté působí také v českých zemích. Na počátku zdejšího baháismu stál pravděpodobně Miloš Svatopluk Wurm, který v roce 1910, tedy téměř přesně před sto lety, vydal o této víře první českou knihu.