Bezpečnostní analytik Jan Ludvík: Válka na Ukrajině nebyla plánovaná jako válka. Ale jako puč FSB, připravený téměř bez vědomí ruské armády

28. prosinec 2022

Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií Univerzity Karlovy vysvětluje mýty a fakta prvních 10 měsíců války na Ukrajině. A snaží se odhadnout budoucí vývoj. Proč působila ruská armáda neprofesionálně? Proč Západem dodanou vojenskou techniku vyřadili z boje sami Ukrajinci? Kdy čekat další ruskou ofenzivu? Jak dobře jsou vycvičeni nově odvedení ruští vojáci? A proč je méně reálná varianta, že v Rusku teď vznikne demokracie? Poslechněte si celý audiozáznam pořadu Jak to vidí…

„Prvotní představa byla, že Ukrajina poměrně rychle padne. To se nestalo,“ připomíná na Dvojce bezpečnostní analytik Jan Ludvík. „Pak se očekávalo, že se ruská armáda brzo zhroutí. V březnu se objevovaly informace, že má munici už jenom na tři dny. Dneska ale stále bojuje.“

Ne válka, ale puč FSB

„Jenže ono se nedalo čekat nic, protože to nedávalo vůbec smysl. Ona totiž ta válka nezačala jako válka. Ona začala spíš jako puč FSB, z jehož plánování ruská tajná služba téměř vynechala ruskou armádu a ruské síly.“

„Předpokládala, že Ukrajina nebude klást odpor. Oni tam nejeli bojovat. Oni tam jeli pozatýkat pučisty. Měli rozkaz, že pokud někde narazí na odpor, mají ho obejít. A takto dojeli až téměř ke Kyjevu, kde se zasekli. Protože to nebylo naplánované jako válka a Ukrajina bojovala ze všech sil.“

„Rusko a Vladimir Putin si velmi dlouho sami odmítali přiznat, že se dostali do války. A vzdorovali tomu mobilizovat plný potenciál Ruska. Ukrajina toho velmi dobře využila a podařilo se jí značnou část okupovaných území osvobodit.“

„On totiž ten poměrně profesionální základ ruské armády byl při prvotní invazi z velké části zničen. Oni tam skutečně provedli protipučistickou operaci a řada z nich zemřela předtím, než vůbec přešla do nějaké bojové připravenosti.“

Ukrajinci neuměli se západními zbraněmi

„Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj mezitím dorostl do role lídra. Dodával Ukrajincům odvahu a dal Západu důvod, proč Ukrajinu podporovat,“ hodnotí host Zity Senkové. „To byl totiž velký ukrajinský problém: přesvědčit Západ na začátku konfliktu, že má smysl nějaké zbraně dodávat.“

„Ukrajina dnes dostává od Západu vojenský materiál, i když pomaleji, než by si přála. Ono to ale má i vojenskou logiku: naučit se s těmi systémy není jednoduché. Ukrajinci sice ukázali, že to dokážou. Ale výzkum také prokázal, že ty západní systémy byly často vyřazeny z boje tím, že nebyly správně udržovány.“

Ukrajina nesmí zasáhnout ruské území

„Také je potřeba říct, že systémy, které dnes Ukrajina požaduje, jsou extrémně drahé. Jsou úplně mimo normální možnosti ukrajinského státu,“ vysvětluje Ludvík. „Třeba jedna baterie systému Patriot, který teď Ukrajina dostane, stojí miliardu dolarů. A co to je, jedna baterie? Jedna baterie nemůže ochránit celou Ukrajinu.“

„Navíc i USA musejí o dodávkách přemýšlet dlouhodobě. Třeba už teď neposkytují rakety delšího dosahu. Ukrajincům totiž dali zákaz zasahovat americkými zbraněmi ruské území. Smí je používat pouze na území Ukrajiny, ale nesmí s nimi střílet na území Ruska. Protože se USA obávají eskalace,“ dodává Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. 

Spustit audio

Související