Bílá paní, duch zlého správce, čertova skála. Po stopách pověstí Svojanova

Z pověstí a legend z hradu Svojanov se tají dech. Třeba z těch o zazděných poddaných v hradbách, kteří měli hradu dodat svou energii. Možná na tom něco skutečně bylo, protože hrad už stojí bezmála 800 let. Několik lidských ostatků se v tamních zdech prý skutečně našlo. Známá je především kostra mladé ženy. Ta by podle pověsti měla být manželkou jednoho z pánů, která milovala jiného. Scházela se s ním i po svatbě a když se to její muž dozvěděl, vymyslel ji právě tento krutý trest.

Duch na ohnivém býkovi

Asi nejznámější pověstí je ta o zlém správci Rašínovi. Také se váže ke skutečné historické postavě, která žila v době stavby tzv. paláce zbrojnošů, tedy v 15. století. Tento rytíř měl prý při stavbě paláce tak trápit poddané, že ho jeden z nich proklel. Rašín proto po smrti nemá pokoj. A musí každou noc vyjet z Rohozné z hrobky, kde je pohřben, na ohnivém býkovi právě na hrad Svojanov. Potupně při tom sedí na zvířeti obráceně.

Dalším strašidlem, které se má zjevovat na Svojanově, je Bílá paní. To by měla být paní Kateřina, kterou nechal kvůli majetku zavřít do hradního sklepení bratr jejího manžela a po jeho smrti její milý. Po čase se prý zahleděl do mladší ženy, ale protože měl zálusk na Kateřinin majetek, odstranil ji z cesty. Nechal ji ve sklepení v naprosté tmě bez jídla i vody. Po čase se v něm probudilo svědomí, ale už bylo pozdě. Našel Kateřinu mrtvou. Nedokázal se s tím smířit a krátce na to zemřel.

Krvavé ručičky a čertovy skály

Nejstrašnější pověsti Svojanova se váží k tragédii dětí. Třeba holčičky novodobých pánů hradu, která si hrála v pokoji empírového paláce v místech, kde pokračovala stavba jeho nové části. Zranila se, ale stihla ještě proběhnout chodbou a hledat rodiče. Pak se vysílením opřela o stěnu a zemřela. Na ní se prý dosud občas objevují krvavé dětské ručičky.

Celkový pohled na hrad Svojanov|foto:Miloš Dempír, hrad Svojanov

Z okolních lesů se pak údajně dodnes ozývá pláč malého chlapce, který přišel za Třicetileté války o své rodiče. Tragédie se stala na místě tzv. Božích muk při cestě, kudy putovali dříve obyvatelé hradu do kostela ve Starém Svojanově.

Kostel Sv. Mikuláše ve Starém Svojanově určitě stojí také za zastavení. Zvláště pro vzácnou kamenickou výzdobu a fresky z doby Karla IV. A jen pár kilometrů dál je pak zase unikátní skalní útvar, tzv. Bohuňovské neboli Čertovy skály, kterým se také říká Moravská brána. To proto, že jsou u hranic Čech a Moravy. Pověst vypráví, že prohlubeň mezi nimi chtěl zatarasit čert, aby nemohl z Moravy přinést víru Cyril a Metoděj. Zabránilo mu v tom ale zjevení Panny Marie, které ho zdrželo, než zakokrhal kohout. Pak už čert nemohl své dílo dokončit.