Biodiverzita 2024 aneb konec života na planetě?
V Česku by už letos mohla vzniknout nová chráněná území – Soutok na jihu Moravy a také největší CHKO Krušné hory. Na globální i evropské úrovni vzniká legislativa, která se věnuje obnově člověkem poničené přírody. Je to cesta, jak zastavit rychlý úbytek živočišných a rostlinných druhů? Co jsou v současnosti zásadní kroky, které povedou k obnově biodiverzity? Jaká je praxe v Národním parku Šumava?
Moderuje Markéta Ševčíková.
Související
-
Šumava je otevřená učebnice. I nás překvapuje, jak se příroda chová, říká ředitel správy NP Šumava
NP Šumava letos oslavil 32 let od svého založení, CHKO Šumava 60 let existence a už při jejím zakládání bylo jasné, že nemá v Evropě obdoby.
-
Krkonošská tundra měnící se v tajgu a šakali v Podyjí. Změna klimatu mění i české národní parky
Jak se ale globální změna klimatu a s ní spojené výkyvy počasí projevují v místech s nejvyšší ochranou – tedy v našich národních parcích? Jak budou vypadat za 50 let?
-
Jak čelit extrémním vedrům ve městech? Ulice zahřívají i parkující auta a výpusti klimatizací
Globální změna klimatu přináší extrémní výkyvy počasí, které budou čím dál výraznější, a chceme-li přežít, musíme se přizpůsobit neboli adaptovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
