Boj o nástupnictví v Bavorsku

O nástupnické místo v čele strany se ucházejí dvě osobnosti: Ervin Huber, za kterým stojí stranický aparát a Horst Seehofer, který má za sebou členskou základnu, napsal německý zpravodajský časopis Der Spiegel.

Erwinu Huberovi je šedesát let a je bavorským ministrem hospodářství. Pochází z Dolního Bavorska, z obce Reisbach a má za sebou velmi úspěšnou kariéru. Matka byla vdova a dělnice, která dostávala jen denní mzdu. Nejprve vystudoval jen reálku a maturitu si už musel dělat ve večerní škole. Diplom získal rovněž večerním studiem, když už pracoval na ministerstvu. Upozornil na sebe ale už jako finanční inspektor, když byl oceněn plaketou nejlepšího inspektora ze svého ročníku.

Sedmapadesátiletý Horst Seehofer, který je spolkovým ministrem hospodářství, sedí v Berlíně, pochází rovněž z poměrně nuzných poměrů, z Ingolstadtu: jeho otec byl šofér nákladního auta. Plat měl po válce tak malý, že často na víkend k jídlu neměli už nic jiného než suchý chléb.

Nyní stojí oba před zlomovým bodem své kariéry: jeden z nich se stane šéfem nejmocnější zemské strany v celém Německu. Oba se ale za celou svou kariéru naučili jen tak snadno nevzdávat a za svým cílem umějí důsledně jít. Edmund Stoiber jejich pozice svým způsobem chápe, s oběma pány dlouho spolupracoval, ale zároveň varuje, že dlouhý zápas o jeho následnictví může pozici strany značně ublížit.

Média se ptají na to, co se vlastně ve stranické centrále stalo? Kdo se dohodl s kým za čími zády? A kdo prozradil, že se domluvili pánové Beckstein a Huber v Mnichově? Stoiber se snaží situaci řešit co nejdiplomatičtěji a několikrát opakoval, že se dívá jen dopředu a nechce se otáčet.

Otázka je, co je v takové situaci rozumné. Novináři se třeba ptají, kdyby pan Seehofer ze své kandidatury ustoupil, co by za takový krok požadoval? Má smysl vnitřní stranickou atmosféru vytupňovat až na 95 stupňů celsia, zeptali se pana Seehofera v německé veřejnoprávní televizi ZDF. Seehofer odpověděl lakonicky: Já jen kandiduji.

Po různých sezeních panu Seehoferovi, který je de facto sám proti stranickým funkcionářům sedícím v Mnichově, zatímco on musí hlavně úřadovat v Berlíně, politický instikt správně zavelel, že nyní je čas převzít iniciativu do svých rukou a začal se soustředěně zajímat právě o to, kde je protivníkovo nejslabší místo a objíždí své voliče.

Erwin Huber je naopak známý svou nákloností k počítačům spíš než ke koženým kalhotám starých Bavoráků. Pánové Huber a Seehofer se ještě v jedné věci liší zcela zásadně: Seehofer je dravý bojovník, který se nikdy nebál postavit i proti členům své vlastní strany, když se domníval, že má pravdu. Proto je všem jasné, že i tentokrát je schopen se pustit s celou vervou a podporován členskou základnou do boje s partajním aparátem.

Kariéra pana Hubera je ocejchovaná opačnými vlastnostmi: vždycky jen ukázněně plnil to, kam byl stranou poslán, nikdy neoponoval.

To je také důvod, proč se prý podle časopisu Der Spiegel nechal slyšet i Edmund Stoiber, že CDU potřebuje lidi těžké váhy jako je pan Seehofer. Zároveň je také jasné, že čím víc bude mít pan Seehofer času, tím víc dokáže zorganizovat mezi voličstvem lidi proti panu Huberovi. Seehoferovi protivníci se ho snažili vyřadit z boje tím, že pustili do bulváru zprávu, že očekává nemanželské dítě. 78 procent dotázaných v posledním průzkumu se však za něj postavilo a tvrdí, že by to nemělo poškodit jeho kariéru.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .