Boj o rakouskou poštu

"Vyzýváme všechny, aby se hlasování zúčastnili, protože je nutné vystoupit proti rušení poštovních úřadů a s tím souvisejícího snižování stavu zaměstnanců", zdůraznila vedoucí funkcionářka sociálními demokraty ovládané ÖGB. Od začátku roku bylo totiž zrušeno na devět desítek pošt. Z ulic začaly mizet poštovní schránky a do roku 2015 by pak podle některých informací mělo zůstat v zemi jen asi 300 pošt ze současných 1300.

Ty mají být nahrazovány tzv. "poštovními partnery", kterých má být v konečném počtu více než jeden a půl tisíce, nebo ve velkých městech uzavřeny bez náhrady se zdůvodněním, že se v jejich blízkosti nacházejí již jiné. Poštovní přepážky by tak měly vzniknout u benzínových pump, na obecních úřadech nebo v knihovnách. Zrušení dalších dvou stovek služeben v příštích třech měsících zabránila koncem června spolková ministryně dopravy, sociální demokratka Doris Buresová, když zjistila, že za ně není náhrada. Proti jejímu rozhodnutí podala pošta, která je akciovou společností s 53 procentním státním podílem, stížnost u ústavního soudu.

Před tím však opozice kritizovala uzavírání pošt s poukazem, že se tak děje přes dobrou ekonomickou bilanci v minulém roce, ke které rozhodujícím způsobem přispívala právě síť jejích filiálek. Díky tomu jsou spokojeni akcionáři, protože se zvýšily jejich dividendy poté a tento polostátní podnik zvýšil svůj obrat o téměř pět a půl procenta, což jsou dvě a půl miliardy eur.

Pokud získá požadavek odborářů alespoň 100 tisíc podpisů prostřednictvím lidového hlasování, pak se s tím musí parlament zabývat. Lze tak vyvolat i schválení příslušného zákona, jak se stalo již v řadě případů. Jen v letošním století byla tak vyvolána více než desítka hlasování, mezi jiným za "Evropu bez jádra", "Veto proti Temelínu", "Rakousko zůstane svobodné" nebo za "Sociální rakouský stát". Jádrem současného hlasování je dosáhnout zachování alespoň 1 300 poštovních filiálek s 27 tisíci pracovními místy, a to vydáním příslušného zákona

Musely by přitom zůstat v majetku akciové společnosti rakouské Pošty, přičemž infrastruktura by měla vyhovovat většině obyvatelstva. Dále pak by zákon měl stanovit rámcové podmínky při zachování spravedlivé soutěže v nastávajícím období liberalizace poštovních služeb, připravované Evropskou unií. Na těchto podmínkách se však dosud vláda velké koalice sociálních demokratů a lidovců nebyla schopna dohodnout a až nyní se začíná konečně hovořit o možném kompromisu na podzim letošního roku.

Generální ředitel Rudolf Jettmar ale upozorňuje, že pošta může vykonávat svou dosavadní univerzální službu jen do příštího roku, protože pak by bylo nemožné na základě současných odborářských požadavků na straně jedné a bruselských požadavků na straně druhé nadále její provoz financovat. Pak by zákonodárce musel najít nějakou jinou organizaci, která by byla schopna to zajistit. Starosti rakouské pošty vzhledem k nastávající liberalizaci nejsou ojedinělé.

Vzniká tak obdobná situace jako v Česku, kde již v loňském roce zdejší pošta oznámila, že ukončí činnost 178 poboček. Obdobně jako v Rakousku to vyvolalo vlnu protestů, která nakonec stála místo jejího generálního ředitele. Nový šéf Petr Sedláček slíbil k rušení přistoupit až po vyčerpání všech možností, včetně příspěvku obcí na jejich provoz. Pak teprve pronajímat poštovní služby soukromým subjektům. To bude zřejmě muset řešit až příští vláda ve stejném období jako rakouská. Ironií dějin tak budou muset pošty obou zemí, které kdysi v habsburské monarchii byly jednotné, nyní řešit stejný problém, vyvolaný Evropskou unií, jejímiž jsou obě členy. Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .