Bubliny ve vesmíru by mohly regulovat sluneční svit a zmírnit globální oteplování, navrhují vědci

Poslechněte si rozhovor Evy Kézrové s geoinženýrem Umbertem Fugiglandem
Globální oteplování by mohly zmírnit Vesmírné bubliny, které by odrážely sluneční paprsky. Na neobvyklém projektu teď pracují vědci z Massachusettského technologického institutu. Sami přitom doufají, že k jeho realizaci lidstvo nebude muset sáhnout. Důležité je ale být připraven, říká vedoucí týmu výzkumníků, italský geoinženýr Umberto Fugiglando.
Musíme to prostudovat a zjistit, jestli je to proveditelné. Zároveň musíme přesně vědět, jaký by měla selekce slunečních paprsků dopad na ekosystém, přírodu a vůbec život na naší planetě. Mnoho lidí si myslí, že toto řešení jednou budeme potřebovat. Jiní zase, že nutné nebude. Jde o to, že teď to nevíme.
Jak by se tedy sluneční paprsky daly odklánět tak, aby jich na Zemi dopadlo méně?
Podle nás je nejzajímavější vytvoření slunečního štítu mimo naši atmosféru, v Lagrangeově bodě L1, což je místo, kde se ruší gravitační síly Země a Slunce. Tam by se umístil štít, který by odklonil jen velmi malou část slunečního záření – asi 1,8 procenta.
Váš projekt se jmenuje Vesmírné bubliny, takže předpokládám, že štít by byl právě z bublin. Jak jste přišli na to, že jsou nejvhodnější?
Byly různé návrhy, od velkého štítu až po menší kosmické lodě, které by tam letěly a otevřely nějaké štíty. Nás napadlo zkusit jinou formu, a to bublinu. Má velice stabilní tvar a velmi tenké stěny, takže stačí málo materiálu, abyste vytvořili něco velikého. Spočítali jsme, že by stačil štít o rozloze Brazílie. Myšlenka je, že do vesmíru dopravíme materiál, a až přímo na místě by se bubliny nafoukly a spojily do štítu.
To by se mělo odehrávat ve vzdálenosti zhruba 1,5 milionu kilometrů od Země. Bubliny by mohly být z taveného křemíku anebo grafenu, tedy supertenkého uhlíku. Jak jste daleko, už jste si něco otestovali?
Začali jsme například vytvářet prototypy bublin, které se nafukují v podmínkách podobných vesmírným, tedy ve vakuu při teplotě bodu mrazu. Teď chceme zkoušet různé materiály a malé vesmírné komponenty. A s využitím cubesatů, tedy malých satelitů, bychom v budoucnu chtěli zkusit nějakou malou, kontrolovanou vesmírnou misi.
Projekt Space Bubble je zatím jen vizí. Zmírnit globální oteplování se ale snažíte i tady na Zemi a ve své laboratoři Senseable City se zaměřujete na města…
Města jsou zodpovědná za více než 75 % emisí oxidu uhličitého. Digitální technologie a umělá inteligence nám pomáhají lépe rozumět tomu, jak města fungují, a zároveň pro ně navrhovat lepší řešení třeba v dopravě, mobilitě, v monitoringu kvality vody nebo ovzduší. K tomu samozřejmě potřebujeme odborníky mnoha oborů. Nás je asi padesát – od inženýrů přes urbanisty až po sociology nebo biology.
Čtěte také
Ale pokud vím, tak vaše aktivity směřují především k samotným obyvatelům velkých měst.
Občané kupují výrobky, dělají životní rozhodnutí. Všichni například víme, že bychom se měli řídit pravidlem 3R – Reduce, Reuse, Recycle – tedy snižovat spotřebu, používat opakovaně a recyklovat, ale je jen na nás, jestli to budeme dodržovat. Je opravdu hodně věcí, které můžeme udělat, abychom snížili naše negativní působení na tuto planetu.
Poslechněte si Magazín Experiment z 30. března 2024
Související
-
Klimatolog: Fatalismus nesdílím. Lidstvo má pořád ještě možnosti, co s klimatickou změnou dělat
Oteplení planety o 1,5 až 2 stupně Celsia lze zabránit odbouráním produkce skleníkových plynů. Jaká je pravděpodobnost, že se to lidstvu podaří?
-
Klimatolog: Klimatická změna v Česku? Dotýká se nás pár extrémních projevů. Bude ale problém s vodou
Jaké důsledky klimatických změn kolem sebe v nejbližší době uvidíme? A zažíváme nejchladnější léto?
-
Klimatická konference COP27. „Lidstvo přiznává, že vlastní vinou balancuje na hraně propasti“
V egyptském Šarm aš-Šajchu probíhá klimatická konference COP 27. Jedním z hlavních témat bude i finanční pomoc zemím, které ničí důsledky klimatické změny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Piráti s podporou Zelených? I proevropské a liberální strany se ve volbách chtějí vyhnout tříštění sil
-
Americký reportér: Zelenskyj je tvrdohlavý lídr. Už viděl děsivější věci než Trumpa
-
Bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu je síla její armády. Jen ať Trump vidí, kdo brání příměří, říká Pojar
-
Federální soudce nařídil vrátit funkci tisícům vládních zaměstnanců, které nechal Trump propustit