Češi vděčí Maxi Brodovi za to, že se snažil českou kulturu zprostředkovat německému publiku
Bez Maxe Broda by to mělo dílo Franze Kafky, Leoše Janáčka a dalších umělců mnohem těžší. Ke slávě jim pomohl muž, který byl sám ve své době považován za významného literárního autora i znalce hudby. Vlastní Brodovo dílo dnes ale zůstává ve stínu těch, kterým dopomohl k úspěchu. To se nyní snaží napravit německé nakladatelství, které vydává jeho sebrané spisy.
Dílo a osobnost Maxe Broda jsou daleko bohatší, než se zdá. Ukazuje to neutuchající zájem literárních vědců. Desetisvazkové vydání jeho vybraných spisů se brzy rozroste o další dva díly. Zásluhu na tom má německý literární vědec Hans Dieter Zimmermann z Berlína, který výsledky svého bádání představil i v Praze.
Brodovým dílem se zabývá také germanistka Barbora Šrámková z Pražského literárního domu autorů německého jazyka. Zeptala jsem se jí, proč je dnes Brod ve stínu Franze Kafky.
„Tak asi v konkurenci s dílem Franze Kafky by se to stalo každému autorovi, že jeho vlastní dílo se nedá srovnávat s Kafkou, s Kafkou se nedá porovnávat žádný autor. I když to byla díla, která byla napsaná ve stejné době, mají úplně jiný charakter, jsou do značné míry svázána se svojí dobou 20. a 30. let.“
Podle Barbory Šrámkové nebyl Max Brod jako spisovatel takový vizionář, nepsal tak moderně a neměl takovou schopnost abstrakce jako Franz Kafka. U Maxe Broda se ale dočteme víc o jeho a Kafkově době, o tom, jak vypadala Praha před rokem 1914 i později ve 20. a 30. letech.
„Jeho popisy jsou velice plastické, čtivé, věrné, podrobné, srovnatelné i ve své psychologii s díly Franze Werfela, který je dnes známější než Max Brod, možná i díky tomu, že několik románů Franze Werfla bylo zfilmováno.“
Z pohledu literární vědy je osobnost Maxe Broda natolik důležitá, že stojí zato jeho romány i jeho autobiografická díla vydat znovu. Zatím vyšly v němčině, ale jeho němečtí vydavatelé mají plán vydat časem Brodovo dílo i v češtině. Právě v českém prostředí je Max Brod, který byl prostředníkem mezi českou a německou kulturou, ještě méně známý než v Německu, protože českých překladů je málo a jsou zastaralé.
„V tom, jak se soudobou českou literaturu, české drama a českou hudbu snažil přibližovat německému publiku. Za to, myslím si, mu česká společnost dodneška může být hodně vděčná a také mu ledacos dluží.“
Zcela zapomenutý u nás Max Brod není. Společnost Franze Kafky vyhlašuje další literární soutěž o cenu Maxe Broda. Je určená studentům do dvaceti let. Své příspěvky mohou zasílat do konce dubna 2016 na adresu Společnosti Franze Kafky.
