Česko prochází bouřlivým obdobím, cestu z tohoto stavu hledá filosof a ekonom Tomáš Sedláček

25. červen 2023

Česká ekonomika na místě přešlapuje, dusí nás plno věcí, které jsme si neuklidili, hodnotí současné hospodářské výsledky ekonom a filozof Tomáš Sedláček v pořadu Leonardo Plus. Co bychom podle něj měli změnit, abychom se posunuli dál?

„Máme překypělou byrokracii. Úředníci sice pracují poměrně svižně, ale zákon je tak komplikovaný, že sebešikovnější úředníci s tím nic nemohou udělat,“ uvádí ekonom.

Podle něj zákon vyžaduje spoustu „lejster“, z nichž ale velká část není zvláště důležitá. „Proto věřím, že by bylo lepší spíš udělat reformu té zákonné stránky, nařízení, kterých tu máme mnoho. Problematicky se tu staví a to, co šlo před 10 lety složitě, dnes jde ještě složitěji.“

Čtěte také

„Také nemáme vizi, nemáme žádnou ekonomiku, kterou bychom se inspirovali, a určitě nejsme nikomu inspirací. Takže nejen že se neinspirujeme u států, jako je Estonsko, ale potřebujeme méně zákonů a uklidit si v tom pokoji, ve kterém jsme.“

Sedláček si českou situaci představuje jako garáž, do které se hází staré věci. „Tady je kolo, tam stará pneumatika a rozlitý olej. Chápu, že se do toho nikomu nechce sednout si, udělat audit shora, což je dobrá role třeba pro našeho pana prezidenta, tedy tlačit na vládu, ať už je oranžová, modrá, nebo jakákoliv jiná, aby si uklidila, a to zejména u sebe doma.“

„Zejména ministři a ministryně mají dbát na to, aby dobře fungovalo ministerstvo. Ale tady mám pocit, že to zanedbáváme a místo toho pořád řešíme změny a reformy daní.“

Česká ekonomika je jako tlustý boxer

Ekonom vládní konsolidační balíček vidí jako něco, co muselo přijít, zvláště po tolika letech, kdy se výdaje států navyšovaly. „My máme relativně nízký dluh, ale současný trend zadlužování je třeba zabrzdit.“

Čtěte také

„Jednou jeden zahraniční kolega přirovnal českou ekonomiku k tlustému boxerovi. Tedy nás jen tak něco nezraní, protože kolem sebe máme tukovou vrstvu, která absorbuje rány soupeře, ale zase nic nevyhrajeme.“

Ale Česko urazilo kus cesty, potvrzuje Sedláček. „Předběhli jsme Izrael a Japonsko v HDP na hlavu. Ale třeba Irsko, které v roce 1990 startovalo víceméně ze stejného základu jako my, tak teď předběhlo nejen Velkou Británii, ale dokonce i Švýcarsko, což je impozantní.“

Od politiků by pak ekonom očekával víc diskuse o tom, jakými chceme být. „Měli bychom být lehce našlapující ekonomika, měli bychom se začít odpoutávat od toho, co nás hnalo v 90. letech a v dalších dvou dekádách po nich.“

Měli bychom se k sobě i k cizincům začít chovat slušně

„My jako Češi nemáme vize v genech, navíc naši dva poslední prezidenti proti vizím aktivně bojovali. Měli vlastní vizi někam nazpátek mezi Sovětský svaz a Evropskou unii. Vyšlápli jsme velice hrdě směrem na Západ, ale pak se během roku 2005 nebo 2006 zařadil zpětný chod.“

Čtěte také

Češi o sebe také prý moc nedbají. „Oblékneme si to, co nám přijde pod ruku, ale i v cizím jazyce to platí. Tak nějak se domluvíme, není to ani hezké, ani ošklivé, neumíme komunikovat vzletnější myšlenky, ale nějak to jde přežít. A to je stav, ve kterém mnoho lidí zmrzne a už se dál nevyvíjí. A to hrozí i naší společnosti.“

Sedláčka prý mrzí, že když člověk prochází po ulicích, tak se ještě pořád na sebe lidi tváří protivně. „Tady by přitom mohli bydlet programátoři, umělci a tak přitáhnout ten největší talent a podnikavé lidi s odvážným duchem.“

„To je role nejen vlády, ale zejména náš Čechů, začít se chovat k cizincům slušně. Vždy jsme byli křižovatkou světových cest a kdykoliv jsme se uzavřeli, tak během několika generací jsme na to doplatili,“ shrnuje Tomáš Sedláček.

Čím mohou politici přispět ke zlepšení společenského a ekonomického klimatu? Jak moc je otřesena důvěra společnosti v autority a jak moc je česká společnost rozdělena? Poslechněte si celé Leonardo Plus.

autoři: Václav Pešička , oci
Spustit audio

Související