Izraelská věda je na světové špičce, teď se ale zastavila. Univerzity jsou zavřené a studenti dostávají povolávací rozkazy
Věda a výzkum jsou v Izraeli velmi podporovanými obory. Izrael do nich investuje přes 5,5 procenta HDP, což je v žebříčku celosvětových výdajů významný podíl. Výzkum se ale s probíhajícím konfliktem zastavil. „Většina mých studentů jsou povolaní, čekají buďto na hranici Libanonu, nebo na hranici Gazy,“ popisuje česko-izraelský vědec a pedagog Jakub Abramson z Weizmannova institutu.
Financování izraelské vědy neleží pouze na státních zdrojích. Zmíněných 5,5 procenta HDP tvoří z velké části soukromé investice. „O Izraeli se říká, že je to start-up nation,“ popisuje biochemik Jan Konvalinka.
Vedle každé univerzity jsou start-upy a firmy, v nichž pracují studenti i profesoři. Ti se většinou pokoušejí převést do praxe nápady, které dostávají během základního výzkumu na univerzitách.
Čtěte také
Za úspěchem také podle Konvalinky stojí historická tradice. „Například Weizmannův ústav, který je jedním z nejprestižnějších v zemi, byl založen dřív, než vznikl stát Izrael,“ upozorňuje.
Výzkumníci se také až doposud mohli spolehnout na stabilní prostředí. „Během válek považoval Izrael vědu za tak strašně důležitou, že ji celou dobu velmi štědře financoval,“ jmenuje Konvalinka další důvod.
Nelze ani pominout schopnost izraelských vědců získávat finanční prostředky ze zahraničí. Mnoho sponzorů je podle Konvalinky například ve Spojených státech amerických.
„To všechno dohromady vede k tomu, že izraelská věda patří k těm nejlepším na světě. Když si uvědomíme, že to je malá zemička o velikosti Moravy s deseti miliony obyvateli, tak je to fantastický výkon,“ podotýká Konvalinka.
Výzkum se zastavil
Válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás ale zřejmě na nějakou chvíli práci vědců zmrazí. „Výzkum se zastavil. Nemáme naplánované žádné experimenty. Akademické instituce, univerzity, základní a střední školy jsou zavřené, děti nechodí do škol,“ popisuje imunolog Jakub Abramson.
Čtěte také
Většinu jeho studentů stát povolal a nyní podle něj čekají buďto na hranici Libanonu, nebo na hranici Pásma Gazy. Studentky zůstávají se věnují dobrovolnickým aktivitám pro lidi uprchlé z evakuovaných oblastí.
Jaký velký zásah to pro výzkumníky bude?
„Je to obrovská rána. Na konci listopadu se v Izraeli podávají granty, i tyto termíny byly odloženy,“ popisuje vědec. Kvituje proto krok Evropské unie, která posunula datum pro podání ERC grantů.
Abramson také přiznává, že se zpomalí i veškerá jeho práce. „Výzkum v oblasti brzlíku, autoimunitních onemocnění, imunoterapie, rakoviny, výzkum v oblasti vlivu vitaminu D a pohlavních hormonů na imunitní systém. Všechny tyto ty projekty, které běžely, jsou zastaveny,“ vyjmenovává.
Je sice možné, aby se někteří izraelští badatelé přesunuli do jiných zemí včetně Česka, Abramson to ale nevidí jako pravděpodobné.
„Dostal jsem nabídky od kolegů v Praze. Moc si toho vážím. Většina mých studentů ale má rodiny s dětmi. Nedovedu si představit, že by sem přijeli s celou rodinou anebo část opustili,“ dodává imunolog.
Poslechněte si celé Leonardo Plus. Moderuje Martina Mašková, vysíláme v repríze z loňského října.
Související
-
Nejsme odsouzeni k zániku. Ještě není pozdě změnit současnou trajektorii, říká biochemik Hessen
„Největší hrozbou pro naši planetu je domněnka, že ji zachrání někdo jiný.“ Těmito slovy zakončuje své přednášky expert na koloběh uhlíku v přírodě Dag Hessen.
-
Výzkumníci ze Stanfordovy univerzity vyzývají vývojáře umělé inteligence, aby byli transparentnější
V jakých oborech roste vliv AI a v čem se zlepšuje? Lidé, kteří více vnímají bolest, to mají zřejmě od neandrtálců. Jak na to přišli genetici?
-
SpaceX je úspěšná, protože se nebojí selhání, chválí publicista Majer
Inženýři týmu SpaceX jsou s letem spokojeni, protože získali cenná data. Není ale testování kosmických technologií metodou pokus-omyl neseriózní?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
