Proč nemáme u Vltavy české Silicon Valley? Legislativa hází vědě klacky pod nohy, tvrdí Konvalinka

Podle něj důvod, proč česká věda stále ještě zaostává v zakládání spin-offů, tedy v aplikaci základního výzkumu v praxi, je v nedostatku financí. „Ale na to si stěžují všichni a je to banální. Přesto by bylo fajn, kdyby nám peníze dále neškrtali.“

Čtěte také

Tisíc eur a článek, který napsal robot, i to stačí k otištění v Open access časopisu, říká ekonom Münich

„Ještě důležitější je ale české legislativní prostředí. Zákony, které řídí funkci ve veřejných výzkumných institucích, pocházejí ještě z 90. let, kde zjevně hlavní starostí zákonodárce bylo, aby se nekradlo.“

To je pochopitelné, uznává Konvalinka, ale zároveň dodává: „Je však také urážející, že se na ředitele ústavů, děkany fakult a rektory univerzit hledí jako na potenciální kriminálníky, kteří by ze všeho nejradši zašantročili Karolinum někam do Švýcarska nebo rozprodali ústav na nábytek.“

Praxe posledních 30 let ale ukázala, že se nic takového neděje. „Restriktivnost, přílišná kontrola a opatrnost, která nás svazuje, brání tomu, abychom inovovali.“

Risk je zisk

„Abyste měl úspěch, musíte riskovat. A nelze riskovat, aniž byste se občas nespálili. Jediný způsob, jak se nikdy nespálit, je nikdy nic nedělat, což řada mých kolegů ve vedoucích funkcích volí a nemůžete jim to mít za současné legislativy za zlé.“

Čtěte také

Prase je velká zkumavka, v níž se snadno smíchá ptačí chřipka s lidskou, varuje biochemik Konvalinka

„Nejčastější věta, kterou slýchám od svých kolegů, není ‚nemáme dost peněz‘ nebo ‚nemáme nápady‘, ale bohužel ‚přece se nenechám zavřít‘. A to je ten průšvih.“

Ústav biochemie touto cestou nejde a má značné úspěchy, jak dokládají například licenční poplatky z výzkumu antivirotik Antonína Holého. „Máme ale další zajímavé výzkumy jako novou metodu, jak dostat do mozku peptidy, které ovlivňují chuť k jídlu, ze kterých mohou vzniknout preparáty proti obezitě.“

Pozoruhodná je také metoda oddělení a čištění lanthanoidů, prvků, které jsou také používány v medicíně jako velmi účinná radiodiagnostika nebo i radioterapeutika při ozařování v případě nádorů. „Například jde o velmi účinný preparát v léčbě rakoviny prostaty.“

Vltavské Silicon Valley

„Otázka není, jak to, že náš ústav je tak úspěšný, ale jak to, že takto úspěšných ústavů tu není víc. Máme tu vynikající pracoviště, která také dělají zajímavé transakční výzkumy, ale opravdová otázka je, proč nemáme kolem Vltavy Silicon Valley nebo něco podobného.“

Čtěte také

Bioetik: Neexistuje důkaz, že by homeopatie fungovala. Účinná látka je totiž tak naředěná, že v přípravku vlastně není

Biochemik má na mysli desítky malých firem, které jsou založeny brilantními vědci z ústavů a univerzity nebo studenty, kteří dostanou nápad a realizují ho.

„Ale jsem dlouhodobě optimistický a myslím si, že už to přichází a bude to tady. Ale skutečně tomu brání legislativa, která nám hází klacky pod nohy, když potřebujeme zariskovat a zainvestovat, někam vložit peníze. V Česku také typicky hrajeme na jistotu a jsme spokojeni s průměrem,“ konstatuje Jan Konvalinka.

Proč svět nezná českého chemika Aloise Pískalu? Jak jsou dnes využívány objevy Antonína Holého? Jak funguje v zahraničí propojení základní vědy s aplikovaným výzkumem? Poslechněte si celé Leonardo Plus. Moderuje Martina Mašková.