Český rozhlas kondoloval

Vážení pozůstalí,

dovolte mi, abych Vám jménem Českého rozhlasu i jménem svým vyjádřil hlubokou soustrast s náhlým úmrtím Arnošta Lustiga.

Odešel člověk, který se svou novinářskou a především literární tvorbou zasloužil o velký rozvoj české i světové literatury, novinář, skvělý člověk, pro kterého byly zájmy svobodného českého národa vždy přednější než osobní prospěch a který vždy bojoval za svobodu slova. Jeho život byl plný zvratů. Prošel Terezínem, Osvětimí a Buchenwaldem, žil krátce v Izraeli, v Jugoslávii a v USA. Za svůj domov však nikdy nepřestal považovat Česko, kam se v posledních dvaceti letech pravidelně rád vracel a dokázal se radovat z každého dne. Přes hrůzy prožité v koncentračních táborech byl vždy plný nezdolného optimismu a šířil kolem sebe smích a dobrou náladu. Jeho literární příběhy vyzdvihují vnitřní síly člověka, které mu umožňují čelit ponížení a uchovat si lidskou důstojnost i v situacích krajního ohrožení. Arnošt Lustig si stejnou důstojnost, jako jeho literární postavy, dokázal uchovat až do konce. Bojoval s nemocí statečně s vírou, že vše se v dobré obrátí. Bohužel svůj boj prohrál.

Jsem rád, že bohaté rozhlasové archívy uchovají jeho slova, myšlenky i nádherné literární práce pro budoucí generace. Rozhlasové adaptace jeho děl Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou, Bílé břízy na podzim či Propast a mnoho dalšího patří k pokladům rozhlasového archívu.

Mnoho práce zůstalo nedoděláno. Rozepsané poznámky k chystaným povídkám a knihám již nikdo nedopíše a nikdo již neuslyší Lustigovo jásavé „ty bejku“...

Odešel skvělý muž. Nikdy na něj nezapomeneme.

S upřímnou lítostí

Mgr. art. Peter Duhan