Cesta ke škole pro všechny? Kombinace ergoterapie, online výuky a inkluzivního designu
Školní třída je kolektiv dětí s různým původem, sny a hlavně různými potřebami a omezeními. Včetně fyzických, ať už je to trvalý hendikep, dlouhodobé onemocnění nebo přechodné zranění. Jak mohou vycházet školy vstříc těmto žákům a žákyním? Důležité je dětem poskytnout pocit, že zůstávají součástí kolektivu, shodují se hosté pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.
Editace: Markéta Vozková
Sound design: Jaroslav Pokorný
Hosté epizody:
Gabriela Urbanová, učitelka ze Základní školy Zruč nad Sázavou
Markéta Veselá, ergoterapeutka a fyzioterapeutka dětí s hendikepem ze Základní školy a Mateřské školy pro tělesně postižené v Liberci
Mariana Chytilová, inkluzivní designérka
Vzdělávání by mělo být přístupné všem dětem bez ohledu na jejich individuální schopnosti a omezení. Online výuka a ergoterapie se ukazují jako efektivní způsoby, jak dětem se speciálními potřebami pomoci zvládnout vzdělávací proces a rozvíjet jejich schopnosti.
Pandemie covidu-19 přinesla rozšíření online vzdělávání, které se ukázalo jako užitečné nejen pro zdravé studenty, ale i pro žáky se speciálními potřebami. Díky online výuce mohou děti s pohybovými nebo neurologickými obtížemi absolvovat vyučovací hodiny v prostředí, které je pro ně komfortnější.
Čtěte také
Gabriela Urbanová ze základní školy ve Zruči nad Sázavou dokáže podle potřeby stát před třídou a současně předávat znalosti online: „Covid zavedl do českých domácností online výuku. Po pandemii spousta škol tento přístup opustila. Chtěla jsem dětem, které ze zdravotních, rodinných i jiných důvodů nemohou přijít do výuky, nabídnout možnost připojit se na hodinu a být součástí třídy.“
Online formát umožňuje individuální přizpůsobení tempa učení, možnost opakování výkladu a využití interaktivních prvků, jako jsou vzdělávací hry, videa a speciální aplikace. Například software s hlasovým ovládáním nebo rozpoznáváním textu může studentům se zrakovým nebo motorickým postižením usnadnit psaní a porozumění textu.
Ergoterapie
České školy už dnes, pokud chtějí, dokážou nabídnout dětem, které to potřebují, různá uzpůsobení jako například bezbariérový přístup, polohovatelné lavice a židle a další.
Čtěte také
Pomoci jim může i ergoterapie, která trénuje pohybový aparát a usiluje o zachování schopností dětí pro zvládání běžných aktivit a také učení. Ergoterapeutické metody mohou být integrovány přímo do vyučovacího procesu – díky speciálním pomůckám, cvičení na posílení koordinace i relaxačních technik ke snižování únavy.
Ergoterapeutka a fyzioterapeutka dětí Markéta Veselá, která působí na Základní škole a Mateřské škole pro tělesně postižené v Liberci, vysvětluje, jak může ergoterapie ovlivnit vzdělávací proces.
„Naším hlavním cílem je, aby dítě mohlo zůstat co nejdelší dobu ve vzdělávacím procesu, v kolektivu. Tam se rozvíjet a tam aplikovat naše posuny a metody z ergoterapie. Chceme ho naučit pracovat s jeho potřebami v rámci vzdělávacího procesu. Snažíme se postupovat podle modelu prostředí tak, aby dítě nemuselo být vyjímáno stranou třeba do rehabilitační místnosti,“ popisuje s tím, že důležitá je spolupráce mezi rodiči, učiteli a terapeuty.
Malé kroky s velkými dopady
Školní ergoterapie přináší unikátní přístup ke vzdělávání. Pohybová aktivita totiž dětem pomáhá rozvíjet akademické schopnosti.
Čtěte také
„Díky pohybu, jako je například pružné sezení, děti nejen lépe vnímají informace, ale také si je snáz ukládají do paměti. Klíčové je to zejména u dětí, které mají problémy s pozorností nebo mají neurovývojové poruchy. Ale platí to pro všechny děti, nejen ty s obtížemi,“ vysvětluje ergoterapeutka.
Dodává, že je důležité si všímat prostředí dítěte s postižením. Zjišťovat, co se dá kde zlepšit, aby se dítě mohlo soustředit na vzdělávání a zároveň mít inkluzivní myšlení.
Právo na vzdělání v Česku zajišťuje Listina základních práv a svobod, což mimo jiné znamená, že výuka bude fyzicky dostupná pro všechny děti, ať už mají hendikep, nebo jsou dočasně nemocné.
Přístupnost škol řeší také inkluzivní designérka Mariana Chytilová: „Občas lze dělat i malé kroky, které mohou mít velký dopad. Třeba více místa mezi lavicemi nebo stolky v jídelně, aby tam prošel větší člověk i projel student na vozíku. Je důležité vytvořit inkluzivní prostředí, ve kterém děti vědí, že se s nimi počítá.“
Čtěte také
Prostor školy by měl být přizpůsoben také aktuálním potřebám včetně míry osvětlení, akustiky, nebo nabídky sluchátek a mobilních ramp.
Chytilová dodává, že je důležité také podpořit otevřenou komunikaci o potřebách a uvědomit si, že zpřístupnění prostoru nakonec ocení všichni.
Stavební řešení pro vzdělávací instituce otevřené co nejširšímu spektru osob ovšem přináší velkou výzvu pro projektanty a architekty, protože je náročné vybalancovat ekonomické požadavky a dodržet všechny právní normy.
Poslechněte si celý Reparát, audio je nahoře v článku.
Související
-
Jak řešit šikanu? Ochránit toho, komu se ubližovalo, i oznamovatele. A ošetřit toho, kdo útočil
„Prvním krokem je šikanu nebagatelizovat a ocenit toho, kdo informaci přináší, nabídnout mu ochranu a podporu, aby se v tom sám cítil bezpečně,“ říká supervizor Dosoudil.
-
Jak vybrat střední školu? Hledejte, v čem je dítě výjimečné
Zaměřit pozornost na to, co se dítěti daří, může ovlivnit výběr střední školy i jeho pozdější pracovní úspěchy. Hosté reparátu diskutují o tom, jak využít potenciál dětí.
-
V participativní výuce nejsou děti pasivní, ale učí se pracovat s vlastními chybami i ambicemi
„Když se děti aktivně zapojí, mají lepší pocit a víc si toho zapamatují,“ vysvětluje kutnohorská učitelka Jaroslava Lázníčková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.