Jak zatraktivnit odborné vzdělávání? Zapojit firmy a nabídnout přenositelné klíčové kompetence

3. březen 2025

Největší audioportál na českém internetu

Helena Úlovcová v pořadu Reparát | Foto: Kateřina Cibulka, Koláž Český rozhlas

Poslechněte si další díl Reparátu, tentokrát o středních školách

Žáci základních škol už mají za sebou jedno z důležitých rozhodnutí svého života – podali si přihlášky na střední školy. Vybrat si školu totiž není jen o tom, co budou studovat, ale taky o tom, jaký život by chtěli žít. „Vzdělávací programy by měly odpovídat tomu, co trh práce potřebuje. Jestli připraví mladého člověka na život v měnící se společnosti a ekonomice,“ říká v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus Helena Úlovcová, ředitelka odboru vzdělávání Hospodářské komory.

Moderace: Markéta Vozková
Editace: Daniela Vrbová, Markéta Vozková
Sound design: Jaroslav Pokorný
Hosté epizody: 
Helena Úlovcová, vedoucí odboru vzdělávání Hospodářské komory České republiky
Marcela Erbeková, ředitelka Základní školy T. G. Masaryka.

Dvě třetiny žáků v Česku každý rok nastupují do odborných škol. V současnosti existuje 283 vzdělávacích oborů. Mladí lidé a jejich rodiče ale hodnotí jejich atraktivitu různě, uznává Úlovcová. 

„Jestli chceme zvýšit zájem o technické obory, tak je třeba zvýšit zájem dětí už na základní škole o matematiku, přírodovědu a technologie,“ věří. Popularizovat tyto obory se snaží skrze projekt Čekuj vědu.

Atraktivitu odborného vzdělávání podle ní může zvýšit také zapojení firem. Ty mohou studentům nabídnout propojení s praxí. Mladí lidé tak přijdou do kontaktu s moderním vybavením a výpočetní technikou.

„Alfou a omegou je, jestli vzdělávací programy odpovídají tomu, co trh práce potřebuje. Formy práce se mění vlivem globálních trendů, jako jsou robotizace, automatizace, digitalizace. A z toho vyplývají nové nároky na kompetence,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Největším problémem oborového vzdělávání je podle ní to, když žáci ze školy předčasně odejdou.

„Mladí lidé se tak ocitnou na trhu práce bez jakékoliv kvalifikace,“ varuje Úlovcová. Firmy proto volají po tom, aby systém vzdělávání byl pružnější a umožňoval lidem zase se do škol vrátit, pokud o to budou mít zájem.

Podle ní by vzdělávání nemělo přinášet jen to, že si žák osvojí všeobecné a odborné znalosti. Odnést by si měl také takzvané přenositelné klíčové kompetence. „Jedná se o schopnost pracovat v týmu, řešit problémy, být adaptabilní, mít kreativní, informační a komunikační dovednosti,“ vyjmenovává Úlovcová.

Nové perspektivy

Marcela Erbeková

Mnoho žáků a žákyň má zájem o všeobecné vzdělání. Na nedostatečnou nabídku těchto středních škol v oblasti Prahy-východ zareagovala se svým týmem Marcela Erbeková, ředitelka Základní školy T. G. Masaryka. Rozhodli se k základní škole otevřít i jednu třídu střední školy pro 25 dětí.

„Kolem Prahy panuje až takový byznys se strachem, jestli se děti dostanou na střední školu. To mi není vlastní. A proto jsme chtěli pomoct,“ vysvětluje a popisuje, co její třída nabídne: „Svět je hodně proměnlivý. A podle nás cesta vede přes všeobecné vzdělání.“

Čtěte také

Máme proto důraz na cizí jazyky: na komunikaci, na výjezdy do zahraničí, aby se děti domluvily. To je oblast, ve které my vynikáme. Druhou větví jsou talentové víceoborové třídy, do kterých jsme zařadili například výuku v tandemu s odborníky z praxe – robotici, sportovci, kreativci, ilustrátoři.“

Ti do uzavřeného prostoru školy vnesou nové perspektivy, dodává Erbeková. Její škola podle ní udělá z žáků podnikavé aktivní lidi.

Poslechněte si celý pořad Reparát. Audio je nahoře v článku.

autoři: Markéta Vozková , ano

Související