Exaktní vědy na školách zažívají odliv vyučujících, pomoc nabízí program na sdílení know-how i filantropové

„Největší problém je v tom, že chybí učitelé, kteří by učili pouze fyziku jako svůj hlavní předmět. Na mnoha školách vyučují fyziku tělocvikáři, biologové a další. Druhý problém spočívá v tom, že učitelé potřebují pomoc s tím, jak děti učit zajímavě – aby je fyzika bavila a aby si z ní odnesly něco užitečného do života,“ zamýšlí se Irena Dvořáková, didaktička z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Působí také v programu Elixír do škol, jehož cílem je prostřednictvím kolegiálního sdílení přinášet inovativní nástroje a rozvíjet dovednosti ve výuce přírodovědných předmětů.

Irena Dvořáková, didaktička fyziky z Matematickofyzikální fakulty UK, působí v programu Elixír do škol|foto:Anna Rychnovská, Český rozhlas

Podle Dvořákové by učitelé neměli fyziku pouze přednášet, ale měli by děti vést k objevování na vlastní kůži: „Děti musí mít propojenou fyziku, kterou se učí ve škole, s běžnými zkušenostmi ze života – s tím, co znají ze svého okolí či z výletů. Fyzika nesmí být suchý předmět, musí je bavit.“

Právě na tom se podílí i projekt Elixír do škol. „Učitel fyziky je často na svou práci sám a nemá možnost konzultovat své starosti, radosti a problémy. Proto jsme dali dohromady regionální centra, kde učitelé diskutují o způsobech výuky nebo vyrábějí různé pomůcky,“ představuje program Dvořáková.

Na závěr dodává, že krása fyziky spočívá v možnosti ověřit si pravdu experimentem.

Čtěte také

Uměním lze vysvětlit zlomky nebo krevní oběh. Učit s umělcem pomáhá kantorům vnímat třídu jinak

Špatné platy

Poptávka po lidech s logickým a matematickým myšlením roste. I proto musí být v republice dostatek vyučujících, kteří umí žáky vést k rozvíjení těchto dovedností.

„Už před pěti lety, kdy naposledy proběhla studie od ministerstva školství, nám chybělo odhadem dva a půl tisíce učitelů matematiky, fyziky a informatiky. Situace se neustále zhoršuje,“ popisuje Jakub Nešetřil, zakladatel fondu Matika Česku. Organizace usiluje o podporu stávajících i budoucích učitelů a učitelek matematiky.

Nešetřil vysvětluje, že učitelé matematiky, fyziky a informatiky mají ve velkých městech možnost jít pracovat na mnohem lépe platově ohodnocenou pozici, než je ve školství: „Soukromá sféra odsává mladé lidi, kteří původně měli velké myšlenky a chtěli učit. Když přijdou na realitu učitelského platu, zjistí, že s tím nemůžou vyžít.“

Čtěte také

Mezi školami a ministerstvem je ohromná díra. Potřebujeme pomoc od regionů, žádá Hřebecký z EDUinu

Fond učitele proto napřímo podporuje: „Letos rozdělíme 6 až 10 milionů korun ve formě měsíčních odměn vybraným nejlepším učitelům, které do programu přijmeme. Souběžně s tím se snažíme hledat cesty k systémovému řešení tohoto problému.“ Na začátku roku 2025 Nadační fond Matika Česku podepsal memorandum o spolupráci s Univerzitou Karlovou a Masarykovou univerzitou.

Rozvoj matematických dovedností u dětí přispívá podle Nešetřila k celkovému bohatství společnosti. „Šikovní lidé, kteří dokážou racionálně přemýšlet, vzít složitý problém a rozdělit si ho na části, vytvářejí ekonomicky přidanou hodnotu a bohatne tím celá naše společnost,“ je přesvědčený zakladatel fondu.

„Matematika získala ve veřejném prostoru pověst, že je složitá a komplikovaná, ale pro člověka je důležité přemýšlet, abychom trénovali hlavu,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad Reparát. Audio je nahoře v článku.