Církve přijaly návrh vládní komise na majetkové vyrovnání
Církve kývly na vládní návrh řešení navrácení jejich majetku, o který přišly za komunistického režimu. Proces má vést až k úplné nezávislosti církví na státu. Návrh koaličních stran počítá s tím, že o něco více než polovinu majetku, jako jsou budovy, pozemky nebo lesy, přesně 56 procent, jim stát vrátí přímo a za zbytek vyplatí peníze. Celkem 59 miliard korun, které jim bude splácet po dobu příštích asi 30 let.
Ze sedmi bodů zbývá doladit ještě jeden, a tím je přechodné období. Po dnešním jednání to potvrdil arcibiskup Dominik Duka:
„To, co se objevilo jako určitá, ne neshoda, ale potřeba věc ještě doladit, je diskuze o přechodném období.“
Přechodné období by dle Duky mělo trvat 20 let nebo méně. Během tohoto období budou církve dostávat od státu majetek i finanční vyrovnání.
„Během 14 dnů by mělo dojít ke shodě, tato jednání budou ukončena a ministerstvo bude pracovat na návrhu zákona,“ říká arcibiskup Duka a dodává:
„Z hlediska církví je ten návrh určitým způsobem náročný. Jsme v ekonomicky nepříhodné situaci, jak Česká republika, tak Evropa. Na druhou stranu má toto řešení pomoci k tomu, že církve budou odpojeny po přechodném období od státního rozpočtu a budou odpovědně pracovat s určitou ekonomickou základnou, aby mohly existovat.“
Podle Duky je nezávislost církví na státním rozpočtu nutná proto, že pak nemůže vznikat pocit, že někdo nutí zbývající část společnosti, aby na církve platila:
„Nebude to období snadné, ale víme, že kromě věřících jsou i sympatizanti, naleznou se třeba i sponzoři na opravy velkých objektů.“
Podle předsedy ekumenické rady církví Joela Rumla je dohoda mezi státem a církvemi přijatelným kompromisem:
„Je to kompromis. Účastní se toho pomalu 20 subjektů a aby se domluvili, je třeba velkého vyjednávání a kompromisu. Když nad tím přemýšlím, měl bych být spokojen, protože byla řada momentů, kdy na věc neměly jednotlivé církve stejný pohled. Už jen to, že se nám tedy podařilo zachovat jednotu církví, a to je rozhodující, by mělo vyvolávat spokojenost.“
Rumlovi nejvíce vadí, že to trvá moc dlouho.
Stát bez dluhů
Ministr kultury Jiří Besser věří, že se mu podaří pro dohodu sehnat politickou podporu: „Myslím si, že v senátu i ve sněmovně budeme schopni se dohodnout na tom, že tento způsob vyrovnání státu s českými církvemi je skutečně ten nejlepší.“
„Ve sněmovně stačí 101 hlasů, budu za ně vděčný a bude se mi lépe žít. Budeme si třeba pořizovat nové silnice, nové majetky, jako Český stát, ale nebudeme už nikomu dlužit,“ doplňuje Besser.
„Pro současné vyjednávání v této věci je rozhodující, že koalice má ve sněmovně velkou a nebývalou většinu. Předpokládá se tedy, že by to mohlo projít, ovšem pouze za předpokladu, že koaliční politici tento model přijmout. Přeji si, aby to prošlo a aby to už konečně skončilo, ale opravdu netuším, jaké věci se mohou při projednávání v parlamentu objevit. Církve jsou připraveny jednat s poslaneckými kluby, vysvětlovat. Uvidíme,“ uvádí Ruml a dodává:
„Důležité je, že se odsouhlasilo množství naturálně vraceného majetku, tedy 24 miliard a je to uzavřené. Ještě v minulém, týdnu se to zpochybňovalo.“
Stát navrhl vrátit 56 procent jejich bývalého majetku v celkové hodnotě 75 miliard. Za majetek, který v restitucích vrácen nebude, by stát doplatil 59 miliard. Celkem tedy jde o 134 miliard korun.
Už v roce 2008 byl stanoven poměr 83 procent pro římskokatolickou církev a 17 procent pro ostatní církve. Vládní komise se se zástupci církví znovu sejde 25. srpna.