To, co bylo, neodplulo, stále se mnou zůstává. Na první proces s VONSem v roce 1979 vzpomínají děti odsouzených
To, co bylo, neodplulo, stále se mnou zůstává… To je začátek písně Mejly Hlavsy, a tak i začíná repríza pořadu Historie Plus, který se vrací k událostem z 21. a 22. října 1979.
Právě tehdy probíhal soud s některými z představitelů a aktérů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Z původních 11 zatčených jich bylo šest souzeno. Pět z nich odcházelo ze soudní síně rovnou do vězení.
Na místě, kde soud probíhal, se sešli někteří z „dětí“ tehdejších odsouzených, tehdy 16letá Monika Arkai-Dienstbierová, 11letý Marek Benda a tehdy už dospělý 26letý muž Jan Bednář. Také oni patřili k „odsouzeným“, protože soudní rozsudky postihly nejen obviněné, ale celé jejich rodiny.
Vzpomínky tří „dětí“
Co se v jejich životech dělo? Jaké důsledky z toho, že se ocitli v rodině kriminálníka, vznikaly? Otázky, na které uslyšíte odpovědi v pořadu Historie Plus (z roku 2015).
Co ale soudu předcházelo? Po prvních letech normalizace, která znamenala „pouhé“ sociální vyčlenění těch, kteří s komunistickým režimem a normalizací nesouhlasili, jak v pořadu říká historik Michal Stehlík, přišel přelom v podobě proslulé Helsinské konference. Tam se mimo jiné dohodlo na ochraně lidských práv.
A právě to bylo impulsem pro vznik Charty 77. Její signatáři se nezalekli ani šikany, ani perzekucí. Naopak chtěli, aby právě tento závazek komunistické Československo dodržovalo.
Čtěte také
Ale co chtít po totalitním státu, který s lehkým svědomím podepsal ledacos, k lecčemu se zavázal, včetně vlastních zákonů, ale s plněním si žádné velké starosti nedělal?
Tehdy to byl jen krůček od snahy chartistů o dialog. Vyžadovali jen to, aby se dodržovaly alespoň základní principy. Právě proto vznikl v roce 1978 Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS).
Soud s VONSem
Krátce poté ale došlo ke kriminalizování a také k proslulému soudu hlavních představitelů VONSu. Odsouzeni do vězení byli: Petr Uhl, Jiří Dienstbier, Václav Benda, Václav Havel, Otta Bednářová. Dana Němcová dostala trest podmíněný.
Čtěte také
Pokud si budeme klást otázku po motivech těch, kteří ve prospěch nespravedlivě souzených pracovali, tak odpovědí nám může být text ze závěrečné řeči, který pronesla Otta Bednářová.
„Poznala jsem při neveřejných soudních rehabilitacích v 60. letech, jak svědci odvolávali svá svědectví a soudci litovali svých rozsudků z 50. let. (...) A dodnes mne trápí svědomí, že jsem tehdy mlčela. (...) Slíbila jsem si tehdy, že už nebudu nikdy lhostejně přihlížet nespravedlnostem, i kdybych za to měla zaplatit jakoukoliv cenu.“
Celý pořad Historie Plus, který jsme vysílali v roce 2015, si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Děly se i zázraky. 18letý Vladimír Mlynář si vyžádal setkání...
Přinejmenším velkým překvapením pro komunistického ministra vnitra Jaromíra Obzinu bylo, když jednoho dne do jeho kanceláře přišel 18letý mladík a sdělil mu, že by ...
-
Otta a Jan Bednářovi
Závěrečný díl cyklu Rozděleni železnou oponou je věnován osudům matky a syna. Zatímco Otta Bednářová zůstala v Československu, její syn Jan odešel do Velké Británie.
-
Rozděleni železnou oponou. Příběhy otců a synů
Pohled za ostnatý drát, na minové zátarasy a hlídací systém podél hranic přináší příběhy lidí, kterým železná opona rozdělila rodinný život.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka