Co jsou to škamna?
Zatím co vy ráno ve škole usedáte do lavic, vaše praprababičky a prapradědečci zasedali do školních škamen.
Možná si teď říkáte Cože? Do čeho si to sedli? Do kamen? A nebylo to nebezpečné? Nebojte se, o žádná kamna se nejednalo. Škamna jsou totiž totéž co lavice. Je to jen starší výraz – jinak řečeno slovo, se kterým byste se mohli setkat třeba v knížce Babička od Boženy Němcové.
A jak vypadala taková stará školní lavice neboli škamna? Stůl byl mírně zešikmený a nechyběl v něm malý otvor na lahvičku s inkoustem, do které se namáčelo pero, aby žák mohl psát. Židle nebyly volně, jako dnes, ale byly dole na podlaze, spojeny kovovými tyčemi se stolem. Sedátka byla často sklápěcí, tak, jak to znáte třeba z divadla.
Jestli se kdysi žákům ve školních škamnech sedělo pohodlně nevím, ale troufla bych si říct, že v nich seděli docela rádi, protože si mohli odpočinout od práce na poli a v hospodářství.
Tak hurá do školy a pozdravujte škamna. Teď už totiž víte, co to je, protože jste si to zapsali za uši.
