Co očekává Berlín od Paříže
Nový francouzský prezident Nicolas Sarkozy je považován v Berlíně spíše za tvrdého obhájce francouzských zájmů. Němci se však domnívají, že v úřadě prezidenta se bude chovat trochu jinak, měkčeji, jinak jsou připraveni k odvetě, napsal zpravodajský časopis Der Spiegel.
Ze současné německé vlády se s novým prezidentem, jehož předkové pocházejí ze staré maďarské šlechty, zná nejlépe dnešní ministr vnitra Wolfgang Schäuble: znají se z různých setkání ministrů vnitra již z devadesátých let. Podle pana ministra Schäbleho jde o velice netrpělivého člověka, trochu nervního, který skoro nikdy nevydržel do konce složité rituály evropských konzultací a jak to šlo, tak mizel. Podobně pan Sarkozy velice těžce snášel dominanci bývalého prezidenta a svého mentora Jacquese Chiraca. Pan ministr upozorňuje na to, že nový francouzský prezident bude pro Německo a paní kancléřku Merkelovou velice obtížný partner, který je velice inteligentní, dynamický a především impulzivní. Z toho se dá usuzovat, že vztahy s paní kanclkéřkou nebudou tak srdečné, jako tomu bylo v minulosti skoro šestnáct let, kdy mezi Helmutem Kohlem a Francoisem Mitterrandem a Gergardem Schröderem a Jacquesem Chirackem panovaly vyloženě kamarádské vztahy. Pan prezident Sarkozy sází pouuze na diplomatické výsledky a je vždy velice střízlivý. Na prázdné řeči si nepotrpí. Za střízlivostí cítí Berlín, že se skrývají tvrdé hospodářské zájmy. Ať šlo o cokoliv, zastával tento muž vždy velice tvrdou linii a kdyby na ni trval, mohlo by skutečně dojít k nepříjemným konfliktům.
V příštím roce se totiž bude muset revidovat rozpočet EU, z něhož na zemědělství čerpají právě Francouzi velké peníze. Už jenom pouhá debata na toto téma, která by měla peníze do zemědělství krátit, bude pro Paříž nepříjemná.
Podobný problém bude při obchodních jednáních, protože Francouzi se pokouší zamezit dovozu levných zemědělských produktů z třetího světa.
O něco snažší budou asi jednání o vlivu Francouzů v Africe. Nějaký vojenský zásah bundeswehru jako byl v Kongu asi nebude připadat v úvahu.
Problémy by mohly nastat i při vzájemné spolupráci při stavbě Airbusů a satelitního systému Galileo, kde jsou obě země na sebe velice úzce napojené a jedna bez druhé prakticky nic nemůže dělat.
Za klady je možné považovat to, že se pan prezident Sarkozy cítí být přesvědčeným Evropanem a zároveň i přítelem Spojených států jako je i paní kancléřka Angela Merkelová. Proto ve věci malé ústavy vládne v Berlíně mírný optimizmus. Sarkozy prohlašuje, že další referendum ve Francii nebude, že takovou smlouvu může schválit jen parlament.
Velký problém ale bude mít pan prezident, jak připomíná Der Spiegel, s hospodářskou situací, která ve Francii není nijak radostná. S hesly, že je třeba skoncovat se starými zvyklostmi a způsoby, aby se Francie zase dostala dopředu na špici, to bude mít za daného sociálního pnutí hlavně mezi přistěhovalci z Magrebu a rodilými Francouzi ve velkých městech velmi těžké.
Zatím všechny pokusy o reformy zkrachovaly hlavně na tom, že začaly v ulicích hořet barikády.
Novináři připomnají, že když se spojí Francie, Španělsko a Polsko a budou hájit jen své vlastní zájmy, může se Evropa proměnit v Evropu egoistů. Ti totiž příchodem prezidenta Sarkozyho by mohli být posíleni.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
