Co si myslí premiér Fillon
My novináři až příliš často říkáme, že politik XY si myslí to či ono. Ale ten dobrý muž pouze říká, že si to myslí - ve skutečnosti tomu nemusí věřit ani on sám. To bude určitě i případ premiéra Fillona. Ve francouzském parlamentu nadhodil, že za nízkou celkovou účast v letošních eurovolbách může i chabé a neohrabané české předsednictví Evropské unie.
Je to samozřejmě nesmysl - a Fillon to musí vědět. Statistika zřetelně dokládá, že atraktivita eurovoleb se soustavně snižovala dávno před velkým rozšířením Evropské unie, v jehož rámci se členem a adeptem na unijní předsednictví stalo i Česko.
V posledních eurovolbách před velkým rozšířením o desítku východo- a středoevropských zemí přišlo k volebním urnám už jen 50 procent oprávněných voličů. To bylo v roce 1999 a oproti prvním eurovolbám v roce 1979 se jednalo o znatelný sešup, mínus 12 procent.
Tehdy to ještě nikdo z východu západoevropským politikům kazit nemohl. Jenže oni ty půvaby sjednocené Evropy voličům prodat nedokázali. Ani tenkrát, ani dnes.
Fillon teď vlastně neřekl nic převratného. Navazuje na předchozí argumentaci svého nadřízeného, prezidenta Sarkozyho, a setrvává na odvěkých francouzských pozicích, že politika se dělá nejlépe ve Francii a většina ostatních zemí je v téhle sféře pouhými amatéry až břídily.
Možná se tu hlásí též ozvuky nespokojenosti s tím, že pochvalné mručení na adresu Paříže za její loňské unijní předsednictví bylo na francouzský vkus málo hlasité.
Každopádně není nutné Fillonova slova přeceňovat. Všímáme si jich jen my v Česku - a také Francouzi. Velké mezinárodní tiskové agentury jim přikládají asi takovou váhu, jakou Fillon a Sarkozy přikládají českému předsednictví.
