Čtvrté výročí palestinské intifády

Dnes, o čtyři roky později, se izraelská a americká média shodují, že Izrael zvítězil a intifáda v podstatě skončila obrovským neúspěchem. Arafat, živoucí symbol palestinského národního hnutí, je už tři roky v izolaci ve svém sídle v Ramalláhu, přestože má stále zásadní vliv na chod palestinské samosprávy. O moc na palestinských autonomních územích se však perou gangy s vůdci radikálních frakcí a teroristickými organizacemi a jediné, co Palestince spojuje, je nenávist vůči Izraeli. Arafat je intifádou nepřivedl ani o krok blíž k vytouženému samostatnému státu a jen jejich kauzu poškodil na mezinárodní scéně. Většina spojenců ho opustila a Washington jej stejně jako Izrael zcela odepsal jako překážku mírových jednání.

Izrael v uplynulém židovském roce začal vyhrávat nad terorismem, ale prohrávat na mezinárodní scéně. Vyplatila se mu bojová strategie, tolik kritizovaná okolním světem - tedy každodenní vpády na palestinská území, hromadné zatýkání, cílené atentáty na teroristické vůdce a v poslední době i řadové členy teroristických organizací, blokády a zátarasy na silnicích, a zejména stavba kontroverzní bezpečnostní zdi. Díky všem těmto opatřením terorismus citelně polevil a množství útoků a jejich obětí radikálně kleslo. Počet mrtvých Izraelců se ze 456 v roce 2002 snížil na polovičních 213 o rok později a v prvních osmi měsících letošního roku na pouhých 80. V uplynulém židovském roce, který skončil v polovině září, Izrael poprvé od začátku intifády zažil pět měsíců bez jediného teroristického útoku. Začalo být o něco bezpečnější cestovat autobusem nebo posedět v restauraci či kavárně a do Izraele se začali vracet zahraniční turisté.

Židovský stát svou strategii uplatňoval navzdory často silným mezinárodním protestům. Zvláště pak odmítl doporučení Mezinárodního soudního dvora v Haagu, aby zboural bezpečnostní zeď, a nedbal ani bouřlivého nesouhlasu s cílenými atentáty, které však z izraelského hlediska přinesly řadu významných úspěchů. Armáda při těchto útocích zlikvidovala především dva nejkrvelačnější teroristy a nepřátele Izraele, vůdce organizace Hamas šajcha Ahmada Jasína a vzápětí i jeho nástupce Abdala Azíze Rantisího, ale i množství dalších. Od roku 2002 vojáci zabili přes 950 palestinských teroristů a ozbrojenců a skoro 5.500 dalších zatkli. Zdokonalila se práce bezpečnostních složek, které v současnosti maří 90% plánovaných teroristických útoků. Zásluhu o tyto úspěchy izraelská média připisují řediteli Všeobecné bezpečnostní služby, známé pod hebrejským akronymem Šin Bet, Avimu Dichterovi, který všechna popisovaná opatření prosadil. Od ledna 2003 došlo v Izraeli k 36 dokonaným sebevražedným útokům, které si vyžádaly 178 obětí. Šin Bet však dalších 629 atentátů zmařil, z toho 205 v tomto roce. 193 atentátníků bylo zatčeno v době přípravy útoku a desítky dalších cestou na místo činu. Úspěšnost zásahů Šin Bet představuje v posledních dvaceti měsících úctyhodných 95%.

Hrdinou roku je však premiér Ariel Šaron díky svému historickému rozhodnutí vyklidit všech 21 židovských osad z pásma Gazy a 4 ze severu Západního břehu. Šaron, který donedávna patřil k nehorlivějším zastáncům existence osad, dospěl k zásadní změně svých celoživotních názorů a svůj záměr prosazuje navzdory kategorickému odporu vlastní strany Likud i řady samotných osadníků.

Jeho odhodlaný postoj přinesl Izraeli odměnu v podobě vynikajících vztahů s jeho nejbližším spojencem, Spojenými státy, a prohlášení zásadního významu, které v polovině roku učinil americký prezident George Bush. Ten židovskému státu písemně přiznal právo na sebeobranu, tedy i na stavbu mezinárodně tolik kritizované bezpečnostní zdi, a připustil nezbytnost existence alespoň nějakých židovských osad na Západním břehu v budoucnu. Zejména však v podstatě odmítl palestinský nárok na návrat uprchlíků na území Izraele, což je prohlášení, o které židovský stát velice stál.

Politické a vojenské vítězství nad intifádou však neznamená, že terorismus z Izraele zmizel a zmizí, jak ukázal i nejnovější středeční útok palestinské sebevražedné atentátnice v Jeruzalémě. Bludný kruh útoků a odvet, trestů a preventivních akcí, které prohlubují nenávist Palestinců vůči Izraelcům a podněcují další teroristické činy, si už za čtyři roky povstání vyžádal přes tisíc mrtvých na izraelské a skoro tři tisíce na palestinské straně a mnoho tisíc raněných. Intifáda poškodila ekonomiku, zvláště pak palestinskou, a narušila psychologii a společenský život v obou táborech. Jestli v novém židovském roce skutečně dojde k evakuaci osad, číhá na Izrael nové nebezpečí - potenciální ozbrojený odpor radikálních židovských osadníků a palestinský mocenský boj v pásmu Gazy po jeho vyklizení. Obě strany tedy čekají dosud neznámé zkoušky a celý konflikt má ještě velmi daleko k ukončení.