Cyril a Metoděj. Stihli vytvořit písmo, potkat se s papežem i založit arcibiskupství
Dnes slavíme příchod křesťanských věrozvěstů, jedné z nejznámějších bratrských dvojic v dějinách českých zemí. Přezdívá se jim „Apoštolové Slovanů“ a nejvýraznější stopu bezesporu zanechali právě u nás. Na tehdejší Velké Moravě. Se jmény to vůbec mají Cyril a Metoděj složité. V českých zemích byli dlouhé roky známí jako Crha a Strachota, narodili se ale jako bratři Michael a Konstantin. Oba se vydali na duchovní dráhu.
Michael přijal řeholní jméno Metoděj, mladší Konstantin se na Cyrila přejmenoval až na sklonku života. K podnikání misií ve slovanských zemích se jim hodila zejména znalost staroslověnštiny, kterou údajně ovládali již od raného dětství.
Papež je uznal za spolupatrony Evropy
Jejich kariéra byla bohatá: stihli vytvořit nové písmo, potkali se s papežem, přispěli k založení arcibiskupství, procestovali celou Evropu a zanechali po sobě živý odkaz v podobě velkého množství následovníků. Opravdového uznání se jim ale dostalo teprve nedávno. V 80. letech minulého století byli papežem uznáni za spolupatrony Evropy.
Související
-
Práce na Cyrilovi a Metodějovi byla dobrodružství, vzpomíná režisér Petr Nikolaev
Cyril a Metoděj byli dva muži z masa a kostí, a kdyby v roce 863 nepřišli na Velkou Moravu, naše historie by se nejspíš vyvíjela úplně jiným směrem. Tak by se ve zk...
-
Otakáro Schmidt: Málo se ví, že kromě svobody, umění a vědy nám Cyril a Metoděj přinesli univerzit
V historických faktech postihuje život věrozvěstů a ozřejmuje hlavně smysl a způsob jejich misie mezi Slovany. Kdo? Host úterního magazínu Je jaká je Otakáro Maria Schmidt.
-
Cyril a Metoděj dali hodně nejen Velké Moravě, ale i Bulharsku a Rusi, říká historik
Dnešek slavíme jako Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Jak ale říká host Dvojky: kdy soluňští bratři na Velkou Moravu dorazili, vůbec není jisté.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
