Dal jsem si předsevzetí dostat k nám všechny Hradečáky, říká ředitel Galerie moderního umění František Zachoval

Do Galerie moderního umění vstupoval s inovativními plány – sbírky, které díky nákupům předchozího ředitele Josefa Sůvy vlastní například čtrnáct vzácných děl od Bohumila Kubišty, svižně doplnil o artefakty včetně fotografie či videoartu s datem vzniku po roce 1989. Na pilíři postaveném z těchto akvizic pak otevřel dvě nové dlouhodobé expozice (ve Vizitce o nich podrobněji mluvil kurátor Tomáš Pospiszyl). Reflektují nejen umělecké tendence posledních padesáti let, ale představují také mladé umělce spojené s regionem. Zachoval zároveň hodlá rozšiřovat sbírku zaměřenou na umění střední a východní Evropy, která reflektuje tvorbu po roce 2000. Doplňovat se tak bude se sbírkou Muzea umění Olomouc, které se dlouhodobě věnuje reflexi staršího umění visegrádského prostoru.

Galerie moderního umění v Hradci Králové připravila nové expozice|foto:Miroslav Podhrázský

Cílem absolventa AVU Františka Zachovala je za pomocí divácky vstřícné, avšak zároveň promyšlené dramaturgie – a také ve spolupráci s dalšími kreativními lidmi z východočeské metropole – dostat hradeckou galerii na mapu relevantních výstavních míst a otevřít ji všem lidem, kteří o to budou mít zájem. Včetně těch, kteří v tamní galerii nikdy nebyli a soudobé umění vnímají jako cosi cizího, nečitelného a možná i nepřátelského. „Přemýšlel jsem o tom první dva měsíce ve funkci skoro pořád. Předsevzal jsem si, že galerie se musí otevřít všem, v Hradci žije sto tisíc lidí a každý Hradečák by ji měl navštívit,“ konstatuje.

Rumunsko a jeho vetřelci a volavky

Ve Vizitce mluvil také o tom, proč nechce překlápět všechny galerijní projekty do on-line prostoru, jaké postřehy ohledně uměleckého provozu si přivezl z pobytu v Berlíně anebo o co se zasloužila televize Artyčok či Digitální laboratoř AVU, již jakožto zdatný programátor několik let vedl. Popsal také podstatu své diplomové práce neboli digitální kroniky domovské obce Šléglov v Jeseníkách, již postihlo poválečné vysidlování Němců. Zachoval problematiku dva roky studoval, hledal původní obyvatele odsunuté do Německa a výsledky zaznamenal do „flashového“ projektu. Ten už nyní k on-line zhlédnutí není, jak Zachoval poznamenal, čeká na přepis do textové podoby.

Výstava Vladimíra Preclíka v hradecké Galerii moderního umění|foto:Romana Pacáková,Český rozhlas

Před nástupem na pozici ředitele královéhradecké galerie působil František Zachoval jako ředitel Českého centra v Bukurešti. Během čtyř let ve funkci zužitkoval svou předchozí znalost tamní výtvarné scény a mimo jiné založil galerii Future Museum, v níž prezentoval tvorbu rumunských umělců. Alespoň částečně tak se svým týmem zkoušel suplovat nefunkční uměleckou infrastrukturu. Jeden z jeho dalších projektů se pak týkal výzkumu veřejného rumunského prostoru mezi lety 1945 a 1993. Zajímavé stavby, mozaiky, plastiky, mizející instalace ve veřejném prostoru – to vše se i díky Zachovalově iniciativě zaznamenávalo na fotografiích (včetně instagramového účtu) a na speciální mapě.