Dalajláma už nebude politickým lídrem Tibeťanů. Z funkce odstoupí ještě v březnu
Dalajláma odstoupí z čela tibetské exilové vlády. Nejvyšší tibetský duchovní vůdce to oznámil dnes, tedy v den 52. výročí tibetského povstání, které Čína krvavě potlačila. Při zásahu komunistické armády tehdy zahynulo na 90 tisíc Tibeťanů a sám dalajláma se zachránil jen útěkem do Indie.
Podle dalajlámy nastal čas uvolnit místo novému, svobodně zvolenému vůdci. Navíc je to prý v zájmu všech Tibeťanů.
O odchodu dalajlámy už mluví delší dobu a bylo jen otázkou času, kdy tak skutečně učiní. Jeho krok je ale především symbolický. Potvrzuje tím jen modernizaci exilové vlády.
Nový šéf má být demokraticky zvolen a ani jeden ze tří navržených kandidátů není mnichem. Snahou tedy je vytvořit zcela politickou instituci, a to i kvůli stále většímu tlaku Číny.
Ta dnes rychle přispěchala s prohlášením, že dalajlámův odchod je jen úskokem, který má oklamat mezinárodní společenství. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí pak k tomu dodala, že tibetskou exilovou vládu stejně nikdo neuznává.
Ověřené reakce z Tibetu prakticky není možné získat, celá autonomní oblast je nyní také opět uzavřená cizincům. Všechny kláštery jsou od březnových protičínských protestů v roce 2008 pod nejpřísnější kontrolou, stejně jako telefony buddhistických mnichů včetně mobilních.
Čtrnáctý dalajláma ale pro ně samozřejmě zůstává nejvyšší a neuznávanější autoritou. To platí pro všechny Tibeťany, kteří mají i jeho fotografii, přestože je to zakázané a komunistický šéf Tibetu ho nazývá vlkem v mnišském rouchu.
Řeší se otázka příštího dalajlámy
V této souvislosti se hodně diskutuje také o příštím, 15. dalajlámovi. Současný nejvyšší tibetský duchovní nevylučuje, že poruší staletou tradici a že bude vybrán ještě za jeho života.
Právě otázka nástupnictví ale zároveň stojí za rozhodnutím odstoupit z čela exilové vlády. Není totiž stále jisté, jak dlouho bude proces výběru 15. dalajlámy, který je převtělením toho předchozího, nakonec trvat.
„Ohlášené odstoupení je součástí dlouhodobého procesu, dalajláma už v minulosti několikrát signalizoval, že s postupujícím věkem se bude vzdávat svých politických funkcí. Je to způsob, jak předejít budoucím komplikacím týkajícím se výběru jeho patnáctého znovuzrození,“ potvrzuje i tibetolog Martin Slobodník.
Na tuto příležitost navíc čeká Čína, která už před třemi lety vydala nařízení, podle kterého musí o reinkarnaci lámů rozhodnout výlučně komunistické úřady. Ostatně to samé už učinila v roce 1995, kdy dosadila vlastního pančenlámu, tedy druhého nevýše postaveného muže tibetského buddhismu.
Pančenlámu dosadili komunisté
Pančenláma je pouhou loutkou komunistického režimu, který si ho patřičně vychoval, a i proto je nyní možné z jeho úst slyšet, že Tibet byl před 60 lety osvobozen čínskou armádou, že si lidé užívají náboženské svobody a mají se mnohem lépe než dříve.
Mniši pančenlámou pohrdají, přestože mu musí při jeho návštěvě Tibetu prokazovat úctu. Na druhé straně ovšem není v současnosti síla, a to jak v Tibetu či samotné Číně, ale také ve světě, která by tento stav dokázala a vlastně byla i ochotna změnit.
Peking to velmi dobře ví, i proto také dosavadní jednání zástupců dalajlámy a čínské vlády nepřinesla žádný výsledek a nelze ho očekávat ani v blízké budoucnosti.
