Další boj o kuřáky i nekuřáky
Evropou obchází strašidlo perzekuce kuřáků a jen svobodomyslná Česká republika se mu brání. Tak vypadá mocná kruhová obrana příznivců svobody každého kuřáka: zapálit si kdykoliv a kdekoliv. Poslancům i senátorům proto radila sama chytrá horákyně, když současnou novelu schválili.
Ale nebuďme černobílí. Snaha po omezení kouření, které není jen tak nějakým obyčejným zlozvykem, ale doslova součástí kultury našeho civilizačního okruhu, je choulostivá věc. Právem se otevírá diskuze o svobodě.
Senátor Kubera, dlouhodobý hlasatel a ztělesnění všech českých předsudků, jaké tu máme, varuje: "Za chvíli nám zakážou pivo a bůček!".
A jsou tu i další hlediska. Mezi to nejdůležitější patří, zda-li je někdo sám kuřákem či nekuřákem. Košile je bližší než kabát a každý rád hájí spíše sféru své svobody. A nesmíme také zapomenout na mocný vliv tabákových firem.
Diskuze z obou stran bývají černobílé. Zarytí odpůrci opravdu někdy přecházejí k přísné argumentaci, že zdraví škodlivé kouření je třeba zakázat všem.
Zarytí příznivci pak této argumentace rádi zneužívají a vidí nekuřáckou totalitu. Nestačí, čím dlouholetý předkladatel protikuřáckých zákonů, poslanec Šťastný, donekonečna argumentuje. Podle něho si každý se svou svobodou kouřit může dělat, co chce, ale neměl by s ní obtěžovat druhé. Konzumací piva a bůčku totiž bezprostředně nevznikají zplodiny, které dusí i ty, kteří být dušeni nechtějí.
Namítnout se samozřejmě zase dá protipříkladem. Auta také zamořují vzduch i těm, kteří v nich nejezdí, přesto mohou prakticky kamkoliv. To už raději nechme.
Český protikuřácký zákon je určitě krokem vpřed, ale mnoho toho neřeší, v restauracích se nejspíš bude kouřit dál a senátor Kubera bude mít nárok na bůček, pivko i cigárko.
Bude zajímavé, jak si s ním poradí prezident Klaus, sám nekuřák, ale nepřítel regulací. Pokud by zákon vrátil poslancům, snad tedy kolegům nekuřákům poradí, jak uplatnit svou svobodu dýchat v restauraci vzduch bez tabákového kouře.
