Dana Drábová: Teď už nestihneme nahradit uhlí jádrem. Musíme si vybírat a zdroje energie kombinovat

„Situace bude trvat tak dlouho, než se Německu povede nahradit odstavený výkon nově instalovanými obnovitelnými zdroji, které přitom musí být zálohovány například prostřednictvím plynových elektráren,“ spatřuje potíže Sklenář.

Čtěte také

Bez jádra se obejdeme. Když to zvládne Bavorsko, proč ne my, tvrdí Smrž z asociace Eurosolar

Spolková republika se v současnosti pohybuje nad 50 procenty podílu obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny, každé další procento ale představuje výzvu, varuje analytik s vysvětlením, že v případě větrných elektráren už byly na německém území nejvhodnější lokality obsazeny.

„Navíc se ukazuje, že poměrně velkým problémem je budování sítě a posilování propojení mezi oblastmi, kde dochází k výrobě elektřiny a oblastmi, kde je velká spotřeba.“

Uhlí za jádro? Už ne

Pokud jde o Českou republiku, která se na rozdíl od Německa jádra vzdát nehodlá, je problémem velmi dlouhá výstavba nových bloků – termíny se posouvají třeba i o deset let, připomíná Sklenář.

Čtěte také

Rosatom přímo řídí ruská vláda, není to vhodný partner pro dostavbu Dukovan, přiznává Drábová

S tím, že Česko do roku 2038 uhlí nahradit jádrem nezvládne, souhlasí i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová:

„Vzhledem k tomu, jak dlouhý je proces od vybrání dodavatele přes získání potřebných povolení až po dokončení výstavby, tak Česká republika už není v situaci, kdy by mohla byť jen uvažovat o tom, že uhlí nahradí jádrem.“

Až se země pohne tak, aby se uložený odpad dostal nahoru, tak bude mít lidstvo daleko jiné starosti. Pakliže vůbec nějaké bude mít.
Dana Drábová

Máme-li brát vážně své závazky vzhledem k omezování emisí skleníkových plynů a alespoň částečného omezení vlivu člověka na klima, nezbývá nám, než se jádrem zabývat, myslí si přesto Drábová.

„Bude to kombinace velkých jaderných elektráren a modulárních reaktorů. Ani jedna varianta není všelékem. Žádný zdroj energie, který dnes umíme používat, není všelékem. Musíme si vybírat tak, abychom co nejvíce posílili silné stránky každého zdroje, jaderných i obnovitelných. A abychom mix poskládali tak, aby slabé stránky byly kompenzovány,“ radí.

Co se týká obav z vyhořelého jaderného odpadu a jeho ukládání, je jejich rozptylování obtížné, uznává odbornice. K ukládání odpadu pod zemským povrchem ale říká:

„Až se země pohne tak, aby se uložený odpad dostal nahoru, tak bude mít lidstvo daleko jiné starosti. Pakliže vůbec nějaké bude mít.“

Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Lukáše Matošky.