Demokraté triumfovali i v Kongresu
Co je dobré, může být ještě lepší, řekli si pravděpodobně voliči Baracka Obamy, a vedle demokratického prezidenta si zvolili také demokratický kongres. Volby celé Sněmovny reprezentantů a třetiny senátu se totiž konaly ve stejný den, což sice prodloužilo pobyt voličů za plentou a fronty před volebními místnostmi, ale zároveň zkrátilo politickou kariéru celé řadě republikánských kongresmanů.
Údaje sice stále ještě nejsou definitivní, ale už nyní je jasné, že demokraté nejen udrželi většinu, kterou získali už při minulých volbách v roce 2006, ale dokonce ještě zvýšili demokratický náskok před republikánskou menšinou.
Většina komentátorů i politiků se shoduje na tom, že šlo nejen o reakci na dosavadní republikánskou éru, ale zejména o efekt Obamova tažení za Bílým domem, který vyvolal vlnu nadšení i pro jeho stranu. Vítězství v obou komorách a zároveň v prezidentských volbách při tom vůbec není pravidlem - naposledy se tak stalo v roce 1992, kdy byl poprvé zvolen Bill Clinton.
Konkrétně se podle zatím - podle ještě ne zcela definitivních údajů - zdá, že v Senátu demokraté posílili své vedení z jeden-a-padesáti na minimálně šest-a-padesát křesel ze sta, a ve sněmovně representantů, kde zasedá 435 politiků, budou mít minimálně 251 mužů a žen - tedy rovněž jasnou většinu.
Demokratickou lavinu přežilo jen poměrně málo republikánů. Jejich pocity vyjádřil senátor McConnelly, když ocitoval Churchillův výrok, podle kterého "jeden z nejkrásnějších životních pocitů zakouší člověk, na něhož kdosi vystřelil - a minul". Dobrý životní pocit má jistě také senátor John Biden, který sice do kongresu prošel, ale křesla se bude muset vzdát - stal se totiž v tentýž den budoucím americkým viceprezidentem.
Vítězství demokratů je samozřejmě nesmírně důležité pro naplnění plánů, s nimiž Obama šel do kampaně. Zatímco Obama zatím nemluví o svých prvních krocích příliš konkrétně, demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová už začala příští politiku rýsovat. Zmínila mimo jiné urychlené stažení z Iráku, větší regulaci finančních trhů, stimulaci ekonomiky pomocí větších federálních výdajů - například na opravu silnic a mostů- , rozšíření veřejné zdravotní péče, nebo investice do rozvoje alternativních zdrojů energie.
Obama může brzy narazit na tvrdý fakt, že i když demokraté v kongresových volbách jasně zvítězili, není to vítězství, které by republikánům znemožnilo provádět obstrukční politiku během jednání. K tomu by například ve stočlenném Senátu potřebovali alespoň 60 křesel, a to je laťka, kterou těsně nedosáhli. To v demokratických řadách vyvolává hořkost, protože uplynulé dva roky se v kongresu dělo právě toto - kdykoli se proti-bushovská opozice pokusila prosadit změnu politiky v Iráku nebo jinou hospodářskou politiku, menšinoví republikáni tyto zákony zablokovali. Jak se vyjádřil jeden z vysoce ostavených demokratů, Republikáni prý budou muset více spolupracovat, a opustit své staré způsoby. Je ovšem otázka, zda republikáni svou prohru chápou tímto způsobem.
Obama ještě nenastoupil do funkce a už nyní je jasné, že začne s rekordním deficitem, který byl ještě zvýšen americkými náklady na řešení hospodářské krize ve výši 700 miliard dolarů. Sám Obama odhaduje, že vláda bude muset na tentýž účel vynaložit dalších 150 miliard. Vůdce republikánů v senátu John Bohner poblahopřál novému prezidentu Obamovi, a zároveň dal najevo, že s kooperací republikánů při schvalování dalších federálních výdajů nemá počítat. Obama podle něj na mapě narýsoval problematickou cestu, kterou ale nyní musí protlačit kongresem, v němž sedí i republikáni. Právě během jednání s republikánskými kongresmany se ukáže, jestli Obama umí tak dobře spojovat lidi, jak jeho stoupenci tvrdí.
Vedle kongresových voleb se Amerikou přehnaly četné další volby a hlasování. Miliony Američanů rozhodovaly o složení čtyři a čtyřiceti státních parlamentů a v jedenácti státech se také volili guvernéři. K tomu poznamenejme, že na pozici guvernérů s jednou výjimkou nedošlo k posunu přízně mezi oběma stranami, přičemž demokratických guvernérů bylo už před volbami v celém státě o šest více než republikánských.
Lidé také rozhodovali o obsazení míst šerifů a dalších funkcí, a také rozhodovali ve 150-ti místních či státních referendech o nejrůznějších záležitostech. V Coloradu byl předložen návrh, aby potrat byl označen za vraždu, v Kalifornii zas šlo o dodatek k ústavě, který by zakázal sňatky homosexuálů, které tu nedávno kalifornský soud povolil. V Michiganu se rozhodovalo o používání kmenových buněk, a ve státě Washington byl předložen návrh týkající se legalizace lékařsky asistované sebevraždy. Témata těchto plebiscitů ukazují, jak i po Obamově vítězství zůstává současná Amerika v mnoha ohledech rozdělena.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
