Do sekty může vstoupit jen někdo hloupý? Naopak, jsou tam citliví a přemýšliví lidé, shodují se religionistka Schlichtsová a psycholog Mertin
Sekt nebo extrémních náboženských společenství jsou u nás desítky, přesné číslo ale nezná nikdo. „Tato společenství jsou charakteristická svým vymezováním se proti většinové společnosti. Mají protestní charakter, ze kterého mohou vyplývat i různá nebezpečí,“ popisuje religionistka Jitka Schlichtsová.
„Téměř vždy také překračují společenské normy, třeba i v tom, jak manipulují se svými budoucími i současnými členy – byť je to vlastně velmi vágní označení,“ doplňuje v debatě Vertikály.
Čtěte také
Religionistka také říká, že lidé v sektách jsou v nebezpečí v tom, kolik toho jsou ochotni obětovat. Často jen pro myšlenku, která jim připadá revoluční, objevná, ve které vidí změnu vhodnou i pro celou společnost.
„Oni jsou ochotni obětovat mnoho – a hmotné statky jsou v tom to nejmenší. Všichni víme, že každý má ve svém životě nějaké hodnoty, ale v podobných společenstvích jsou schopni opustit rodinu, přátele i partnery. A to jsou pak mnohem bolestivější investice,“ uvažuje Schlichtsová.
Citliví hledají něco víc...
Zajímavé je, že se lidé dostávají do sekt bez ohledu na svou inteligenci. Často jsou to ti, kterým imponují pravidla, řád a hlavně charismatičtí vůdci. Stát se členem sekty není zdaleka tak složité, jako z ní odejít.
Čtěte také
„Netvrdím, že všichni nejistí lidé, kteří se neetablují v běžném světě a životě, hned musí vstoupit do nějaké sekty. Ale většinová společnost jejich jinakost vnímá. Když tady v 90. letech začínalo domácí vzdělávání, tak ne, že by se o těch lidech mluvilo jako o sektě, ale podezřelí byli,“ říká dětský psycholog Václav Mertin.
„Tím chci říct, že ve společnosti je řada skupin, na které se díváme s podezřením. Nejsou to jen jejich osobnostní charakteristiky, ale situace nebo kontext, ve kterém se ten člověk nachází, tedy tak, jak byl vychován,“ uvažuje psycholog.
Podle Schlichtsové jsou to překvapivě lidé spíš přemýšliví a citliví.
Čtěte také
„To, že člověk musí být hloupý, aby vstoupil do sekty, je vlastně nesmysl. Ti jednodušší jsou totiž náchylnější k jiným formám protestu. Takového člověka patrně víc osloví nějaká radikální politická strana. Někdo, kdo mu slíbí blahobyt a bude se mít dobře. Naopak citliví a hloubaví hledají něco hlubšího. Něco, co je pod věcmi, za věcmi, nad věcmi,“ dodává religionistka.
Dospělý člověk se o své budoucnosti, třeba i v sektě rozhoduje sám, něco jiného je to ale u dětí, které se takovým rodičům narodí. Jak to pak ovlivní jejich další život? Je správné a snadné odsoudit rodiče, kteří své děti vedou tímto směrem, nebo je to složitější? Odpovědi nabízí debata Vertikály, ptá se Eva Hůlková.
Související
-
Pod vlivem kultu: Óm šinrikjó – Od buddhismu k masakru v tokijském metru
Je 20. březen 1995 ráno a v tokijském metru vrcholí dopravní špička. Tento den si připíše neblahé prvenství: Poprvé bude při teroristickém útoku použita chemická zbraň.
-
Pod vlivem kultu: Davidiáni a jejich smrtelný Armagedon
51 dní obléhali agenti amerického Úřadu pro záležitosti alkoholu, tabáku a střelných zbraní a FBI ranč Apokalypsa. Na konec světa čekala komunita v čela s Davidem Koreshem.
-
Pod vlivem kultu: Chrám lidu aneb Hledání utopického ráje skončilo masovou sebevraždou
Bylo 18. listopadu 1978. V jihoamerické Guyaně zemřelo 921 lidí. Byl mezi nimi kongresman USA Leo Ryan, několik novinářů, ale hlavně členové náboženské skupiny Chrám lidu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.