Dobře placená policie?

Důchod se samozřejmě vypočítává v závislosti na výši výdělku. Takže čím bude vyšší příjem, tím bude vyšší renta. Šéf lidovců Kalousek tvrdí, že by důchod dnešních policistů čtyřicátníků mohl činit patnáct až dvacet tisíc korun měsíčně. Ministr Sobotka k tomu dodává, že je nutné systém změnit, a to tak, aby byl šetrnější ke státnímu rozpočtu. Srozumitelněji řečeno - podle ministra financí nemá stát na podobné skokové zlepšení příjmů policistů a na výhody z toho plynoucí peníze. To musí vědět i ekonomicky průměrně vzdělaný člověk, který se alespoň trochu o finance zajímá. Je proto s podivem, že Sobotka nepodpořil Kalouskův návrh na zabrždění takovéhoto nárůstu příjmů. Tím spíš, že před ním varují mnozí ekonomičtí experti.

Naprosto cynicky pak v této souvislosti znějí slova ministra práce a sociálních věcí Zdenka Škromacha. Ten novinářům řekl, cituji podle ČTK: " Myslím si, že tady ta divoká iniciativa pana poslance Kalouska souvisí s hledáním preferencí pro KDU-ČSL a s volební kampaní." Konec citátu ministra Škromacha.

Pokud je něco skutečně divokou iniciativou, pak je to výrazné skokové zvýšení příjmů policistů. A protože je o něm rozhodnuto těsně před krajskými a senátními volbami, může jít skutečně o populistické gesto, ale sociálních demokratů. Jejich šéf a premiér totiž policistům vyšší příjmy slíbil a byli to právě sociální demokraté, kdo tuto úpravu vehementně prosazoval. Slova ministra financí Bohuslava Sobotky o tom, že bude potřeba výsady policistů přece jenom zmírnit, názorně dokumentují, že nejde o promyšlený krok.

A před jeho přijetím několikrát veřejně varoval guvernér centrální banky Zdeněk Tůma. Je totiž pochopitelné, že pokud budou velmi dobře placeni policisté, mohou se podobných platů dožadovat i jiní zaměstnanci ve státní sféře. I u nich je totiž velmi obtížné měřit jejich produktivitu práce a kvalitu. Takže jsou svým způsobem vystaveni na milost a nemilost politiků, kolik jim budou platit. Proč by měli méně dostávat učitelé, nebo úředníci na finančních úřadech. První se mají starat o vzdělanost populace, druzí zase o to, aby se plnila státní pokladna penězi, které se mají za daně řádně platit.

Takže jejich požadavek na vyšší příjmy je v konfrontaci s policií rovněž legitimní. A pokud by jejich tlak byl velký a vláda mu podlehla, mohly by se přidat i jiné sféry včetně té soukromé. Což by mohlo vést k růstu cen a tudíž k inflaci, o nižší konkurenceschopnosti tuzemské pracovní síly ani nemluvě. Důsledkem by pak mohla být nižší životní úroveň, odliv zahraničních investorů a vyšší nezaměstnanost. To je samozřejmě jen jeden dopad nepromyšleného a příliš skokového přilepšení policistům. Druhým je pak jasný signál, který politici veřejnosti vysílají. Tedy, že jejich prioritou je represe a nikoli prevence. Kdyby tomu bylo jinak, musel by se vyvíjet opačně poměr mezi příjmy policistů a učitelů.

Příměr - čím vzdělanější společnost, tím bezpečnější, samozřejmě trochu kulhá. Podle mě však méně, než tvrzení, že lépe placený policista bude kvalitněji pracující policista. Zkrátka nejnovější zvýšení platů této represivní složky postrádá logické zdůvodnění. Nelze se pak divit spekulacím, že hlavním argumentem je fakt, že jde o prosazení slibu bývalého ministra vnitra, dnes premiéra země a navíc v době, kdy jeho strana potřebuje nutně zlepšit pověst u voličů a tím i výši volebních preferencí. V této souvislosti by nemělo ještě zapadnout, že Česká republika se zavázala Evropské unii snižovat rozpočtové schodky. Ve slibech adresovaných Bruselu se mimo jiné píše o tom, že pokud někde odhalí rezervy ve výdajích státního rozpočtu, pak je využije pro snížení jeho celkového schodku.

Přidání peněz policistům a další výdaje s tím spojené, mají přijít státní pokladnu na miliardy korun. Ty se budou muset někde nalézt, nebo se bude muset zvýšit rozpočtových schodek. V každém případě dojde k porušení slibu Evropské unii. Takže zvýšení platů má svým způsobem i mezinárodní rozměr.