Domácnosti už svou spotřebu omezily, a to natolik, že dál nepůjdou, domnívá se ekonom Bureš

20. červenec 2023

Poslední statistiky vývoje inflace ukazují, že se země dostává pod 10procentní míru inflace. Nezaměstnanost je stále rekordně nízká a podniky i firmy, které za sebou mají nejziskovější roky, jsou připravené zvedat mzdy dokonce až osmiprocentním tempem. Jak na tom skutečně jsme? Máme čekat další zlepšování, nebo se naopak připravit na horší časy?

Čtěte také

„Ještě v lednu jsme byli na 17,5 procentech, takže to snížení inflace je opravdu razantní a zatím nic neukazuje, že by se to mělo zase zlomit. Pro druhou polovinu letošního roku ale také očekávám výrazné zpomalení trendu tohoto poklesu,“ předpovídá hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Hospodářská komora ve své nejnovější prognóze předpovídá pro českou ekonomiku po zbytek letošního roku stagnaci, pro příští rok už růst o 2 procenta. Mzdy by se reálně mohly začít zvedat už ve druhé polovině letošního roku, a to o celých 8 procent, v roce 2024 o dalších 7.

Jak už řekl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček, při návratu k růstu by se ekonomika měla opřít o domácí poptávku.

Čtěte také

„Já zas tak plný optimismu nejsem. Také tedy předpokládám, že recese, kterou jsme si prošli a která byla relativně mělká, se pomalu chýlí ke svému konci. Také, že se spotřeba domácností, po nějakých šesti kvartálech po sobě trvajícího poklesu, začne pomalu zvedat. Ale oživení bude velmi pomalé,“ říká hlavní ekonom Jan Bureš z Patria Finance.

Otázkou je, zdali jsou české domácnosti natolik bohaté, abychom se o ně mohli opřít. Podobně jako to bylo v covidové pandemii, kdy domácnostem pomáhaly udržet jejich kupní sílu především státní dotace. Podle Bureše je ale toto jiná situace.

„České domácnosti už omezily svou spotřebu, a to natolik, že ji dál omezovat nebudou. Když se díváme na spotřebu domácností, je reálně asi 10 procent pod úrovní z roku 2019, nominálně ty útraty narůstaly. Sázíme tak spíš na to, že jak se bude stabilizovat reálná mzda a odeznívat inflace, budou se spotřeby, a to minimálně části domácností, normalizovat,“ uvádí.

Češi jsou konzervativnější 

Podle Bureše je složité uvést průměrnou českou domácnost, protože podle něj prakticky neexistuje. Na jedné straně tu jsou domácnosti, které v podstatě nebyly nuceny zásadně omezit svoji spotřebu, pak ale i masivní reálné propady útrat za potraviny, což prý ukazuje na chování v nižších příjmových patrech společnosti.

Čtěte také

„Když se díváme na průzkumy mezi domácnostmi, tak ochota v průměru utratit za něco výraznějšího, nijak zásadně v posledních měsících nenarostla, převládá opatrnost. Na rozdíl od našich sousedů vidíme, že české domácnosti logicky reagovaly na pokles reálné mzdy, což vedlo k omezení výdajů, ale současně třeba ještě z opatrnostních důvodů navýšily míru úspor,“ popisuje Bureš s tím, že přesně toto je typický efekt pro Česko, který ale není nutně špatný.

„My jsme relativně daleko konzervativnější a opatrnější než sousedé, což nám aktuálně při tom oživení úplně moc nepomáhá. Na druhou stranu ale dlouhodobě je to svým způsobem pozitivní faktor, protože to snižuje riziko výrazného předlužení finančních krizí v české ekonomice, které jsou, když se například podíváme do Maďarska, u některých našich sousedů relativně časté,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.

autoři: Václav Pešička , vkry
Spustit audio

Související