Domy na půl cesty? Řešení pro mladé opouštějící ústavní výchovu
Na Vysočině, konkrétně v Hrochově Týnci a v Havlíčkově Brodě, jsou dva domy na půl cesty. Spravuje je Centrum Jana Jindřicha Pestalozziho, které funguje už 22 let. Pracuje v něm mimo jiné Iveta Blehová. Loni dostala Cenu sympatie pro poskytovatele sociálních služeb, kterou každoročně pořádá časopis Ošetřovatelská péče.
Mladí lidé, kteří zažívali ústavní péči, měli ve svém dosavadním životě minimálně šancí postarat se o sebe sami. V osmnácti letech se mají naráz postavit na vlastní nohy. Na jedné straně jde o lidi, kteří nemají standardní rodinné vazby, na druhé straně jsou ale zvyklí na to, že se všechno děje ve skupině lidí. A najednou jsou sami.
Mnoha z nich se nepodaří opuštění dětského domova nebo výchovného ústavu ustát, takže z celospolečenského hlediska představují jistý druh ohrožení – je mezi nimi vysoká kriminalita, mnohdy zneužívání návykových látek a také častý výskyt bezdomovectví.
Jak z toho ven?
Existuje snaha Ministerstva práce a sociálních věcí reformovat péči o ohrožené děti tak, aby v ústavech končilo dětí co nejméně a aby mohly zažít rodinné prostředí alespoň třeba v náhradních rodinách.
Ministerstvo ale reformu – celkem logicky – začíná od nejmenších dětí, takže ještě dlouho budou dětské domovy a výchovné ústavy plné.
Jednou z možností je mladé lidi aktivně a intenzivně připravovat na to, že domov budou muset opustit, anebo je tu možnost využít služeb domů na půli cesty. Tyto služby ale v současné době rozhodně nejsou dostupné pro všechny, kdo by je potřebovali.
Mladí lidé, kteří v osmnácti letech opouštějí ústavní výchovu, narážejí hned na několik urgentních problémů. Podle Jany Merunkové z neziskové organizace Your Chance je to hlavně najít zaměstnání, bydlení a také naučit se zacházet s penězi.
