Druhý izraelsko-palestinský summit
V úterý se v Jeruzalémě po mnoha odkladech konečně uskutečnil dlouho očekávaný summit izraelského premiéra Ariela Šarona a předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse. Od února teprve druhá schůzka mezi oběma státníky se konala spíš na americký nátlak; premiér Šaron setkání dlouho podmiňoval zásahem palestinské samosprávy vůči teroristům, a k tomu nedošlo dodnes.
Naopak - po několikaměsíčním ujišťování, že zákrok nastane, jakmile bude vedení dost silné a vyřeší své interní problémy, řekl minulý týden palestinský ministr zahraničí Násir Kidwa, že samospráva vlastně odzbrojení teroristů v úmyslu nemá, protože Palestinci mají právo vést ozbrojený boj, dokud neskončí izraelská okupace. Zatímco organizaci Hamas v teroristické činnosti poněkud omezují její politické ambice, a proto až na ostřelování izraelských měst raketami víceméně dodržuje slíbený klid zbraní, příměří nerespektuje druhá největší teroristická skupina, Islámský džihád.
Ta nejen střílí po civilistech, ale vysílá i sebevražedné atentátníky; Izrael měl jen to štěstí, že bezpečnostní složky zatím vždycky útočníky zadržely dřív, než mohli svůj čin provést, jako například minulý týden mladou Palestinku s deseti kilogramy výbušnin na těle, která se chystala odpálit v izraelské nemocnici v Beerševě. Úterní summit Šarona s Abbásem provázelo palestinské ostřelování izraelských osad raketami a izraelský útok na odpalovací zařízení. A těsně před schůzkou vojáci pozatýkali na 50 příslušníků Islámského džihádu na Západním břehu Jordánu. Premiér Šaron si na summitu Abbásovi především stěžoval na stupňující se palestinské násilí.
Jediným konkrétním výsledkem jejich napjatého setkání je Šaronův slib předat Palestincům během dvou týdnů další dvě města, Betlém a Kalkíliji, a povolení zahájit přípravy na znovuotevření palestinského letiště v Gaze a gazanských přístavů, jak si přejí Palestinci. Žádné další ústupky Izrael nenabídl a Palestinci byli zklamáni. Šaron Abbáse znovu varoval, že nezkrotí-li teroristy on, udělá to Izrael, a Abbás zopakoval, že k tomu nemá možnosti, a žádal o trpělivost.
Palestinský premiér Ahmad Kurája si po summitu posteskl, že nebylo dosaženo dohody ani v jediné věci. Ve skutečnosti však Palestinci údajně přišli s mnoha požadavky, které Izrael považuje za nepřijatelné, ba dokonce za vydírání, uvedl zpravodajský server Debkafile s odvoláním na spolehlivé zdroje. Například zatímco oficiálně slíbili, že budou s Izraelem koordinovat stahování z pásma Gazy, na summitu spolupráci podmínili splněním podmínek Egypta, ke kterým patří egyptská námořní základna u Středozemního moře a rozmístění zbraní na hranicích s Gazou.
To však odporuje podmínkám izraelsko-egyptské mírové smlouvy z roku 1979. Izrael přitom Egypťany na hranicích potřebuje, aby mohl sám oblast opustit a zajistit bezpečnost a prevenci palestinského pašování zbraní. Mizivý význam měla i víkendová návštěva americké ministryně zahraničí Condoleezy Riceové. Izraelská média ji nazvala "udržovací" a upozornila, že vzhledem k americkým problémům v Iráku a pozornosti, kterou Washington věnuje prezidentským volbám v Íránu a parlamentním v Libanonu, nelze od Američanů příliš očekávat. Riceová se také skutečně omezila na konstatování, co všechno by obě strany mohly dělat, a pouze slíbila, že Spojené státy nenavážou žádný kontakt s Hamasem, jak to udělala Evropská unie. Palestinci opět nad výsledkem návštěvy vyjádřili zklamání a Izrael ji příliš nekomentoval.
Podle analytiků je důvodem nekonkrétních výsledků těchto schůzek a návštěv vědomí, že Mahmúd Abbás v čele palestinské samosprávy naprosto selhal a nelze od něj nic očekávat. Server Debkafile se s odvoláním na nejmenované poradce Condoleezy Riceové zmiňuje o zprávách a hlášeních zvláštního zmocněnce ministryně pro Blízký východ generála Williama Warda a koordinátora blízkovýchodní Čtyřky Jamese Wolfensona, kteří líčí situaci v palestinském vedení velmi nevesele. Podle nich je koordinace stažení z pásma Gazy navzdory izraelsko-palestinským schůzkám nulová. Abbás už nemá v rukou prakticky žádnou moc a samospráva ztratila veškerou aktivní kontrolu nad pásmem Gazy i Západním břehem, kde nyní vládnou gangy zločinců a teroristické skupiny. Palestinské vedení nerespektuje vůbec nikdo a žádné jeho rozhodnutí nemá váhu ani dopad. Nebyla provedena ani slibovaná reforma palestinských bezpečnostních složek. A Hamas podle zpravodajských informací využil přestávky v atentátech k tomu, aby si v klidu a nerušen izraelskými cílenými útoky a raziemi vybudoval skvěle vyzbrojenou armádu o 10.000 mužů.
A tak je izraelská veřejnost pozvolna připravována na to, že stahování z pásma Gazy bude probíhat pod palbou a že izraelští vojáci budou zřejmě muset znovu obsadit velké části celé oblasti, tedy na něco, co Šaron sliboval, že se nestane. Podpora evakuace u izraelské veřejnosti klesá. Šaron potřebuje silného Abbáse, aby zajistil zdárný průběh operace, a tím i vlastní politickou budoucnost, a Abbás potřebuje Šarona, bez jehož ústupků přijde o křeslo on a na jeho místo nastoupí mnohem radikálnější vůdce, méně nakloněný kompromisům s Izraelem. Další bludný kruh na Blízkém východě.
