Duch Velkého Javoru. Příběh o cestě magickou Šumavou, nepřízni počasí a hledání sebe sama
Mladá dvojice se vydává na výlet na Velký Javor, nejvyšší vrchol Šumavy, který leží na německé straně pohoří. Zastihne ji však nečekaná průtrž mračen, mnoho hodin trvající drsná bouřka. Za takové situace se pak honí hlavou ledasjaké věci…
Povídku o cestě magickou šumavskou krajinou, nepřízni počasí a hledání sebe sama napsal historik, spisovatel a publicista Petr Placák. Duch Velkého Javoru vyšel poprvé v roce 1994 v časopise Revolver Revue, v roce 2001 pak v knížce s názvem Cestou za dobrodružstvím.
„Vstoupili jsme do lesa krásných ztepilých smrků. Tak pěkné, jistě sto padesát let staré smrky mohutných kmenů jsem už dlouho neviděl. A po nemocných sotva padesátiletých neduživých smrkových houštinách na druhé straně hor to byl opravdový zážitek. Během několika minut zůstala hladina jezera pod námi ve značné hloubce, vstoupili jsme do mraků a viditelnost se zkrátila na několik desítek metrů. Les vyzařoval sytou vlhkou barvu tmavých odstínů zelené, přesně té barvy, která léčí choromyslné.“
Petr Placák
Petr Placák (1964) je spisovatel, publicista a historik. V 90. letech vystudoval dějiny na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Před listopadem 1989, kdy pracoval jako uklízeč, topič nebo lesní dělník, publikoval řadu článků v samizdatových či exilových časopisech.
V 80. letech hrál s undergroundovou kapelou The Plastic People of the Universe. Na jaře roku 1988 založil opoziční skupinu České děti, která proklamovala obnovu Českého království a organizovala protirežimní demonstrace.
Po sametové revoluci působil například v Českém deníku, v Lidových novinách nebo v Respektu. Od roku 1995 je šéfredaktorem kulturně-společenské revue Babylon. Pracuje v Ústavu pro studium totalitních režimů.
Po roce 1989 vydal několik knih – například generační román Medorek (1990), který bohemista Alexandr Stich označil za jednu z nejlepších knih 80. let, nebo knižní esej Fízl (2007) o fízlovacích praktikách StB, které autor na vlastní kůži sám zažil. V následujícím roce za Fízla získal cenu Magnesia Litera za publicistiku.
V roce 2014 vznikla stejnojmenná rozhlasová desetidílná četba na pokračování, kterou v režii Vlada Ruska načetl herec Igor Bareš.
Související
-
Alena Mornštajnová: Růže. Příběh o dětské bezstarostnosti uprostřed války a růžích, které přežily
Ve Valašském Meziříčí v době druhé světové války se odehrává děj povídky Růže. Autorka Alena Mornštajnová vypráví příběh Michaela Honeyho, který přežil Terezín i Osvětim.
-
Giacomo Casanova: Historie mého života. Paměti slavného svůdce žen, ale i diplomata, umělce a špióna
Po neobyčejně pestrém životě zakotvil slavný Benátčan Giacomo Casanova v 80. letech 18. století na zámku v severočeském Duchcově. Právě tady sepsal své stěžejní dílo.
-
Ondřej Neff: Nevěsta pro dlouhou noc. Česká variace na klasický drákulovský motiv
Je konec 19. století, éra rozumu, vědy a pokroku. Do transylvánské vesničky, svírané animálním strachem ze zdejšího hradního pána, přijíždí odvážný cizinec...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
