Důchody do třetí fáze?
V málokteré věci je dlouhodobě schopná shodnout se - aspoň v základních obrysech - česká pravice i levice, jako pokud jde o nutnust reformovat důchodový systém. O čemž nás samozřejmě také ubezpečuje Evropská unie. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas v loňském létě, kdy se schvaloval balík zákonů k ozdravění veřejných financí, s úspěchem důchodové reformy spojoval své setrvávání v Topolánkově kabinetu.
A záměry se, byť volnějším tempem prozatím snaží realizovat, třebaže k nim mají opoziční politikové jim sekundující odboráři průběžně řadu výhrad. Aktuálně prezentuje Nečas poslední fázi projektu, kterou by ještě leotos měla projednat vláda.
Připomeňme nejprve, že plán počítá od počátku s třemi fázemi a cílem je stabilizace systému a vytvoření finančních rezerv pro další změnu důchodového systému. Za nejpodstatnější považoval ministr Nečas zvyšování věku odchodu do důchodu až na 65 let pro všechny a také prodloužení potřebné doby pojištění na 35 let, tedy o deset roků delší než dosud. Tato fáze už úspěšně prošla oběma parlamentními komorami a měla by začít platit od roku 2010. Ministerstvo práce říká, že takové opatření povede ke stabilizaci důchodového systému zhruba na třicet let a ani při nezbytné, to valorizaci (Nečas hovoří o "rozumné valorizační politice", jinými slovy tedy dosti opatrné), by se systém neměl ocitnout v problémech. A to ani při očekávaném stárnutí populace, představující podle prognóz stav, že kolem roku 2040 by měla být zhruba třetina obyvatel starší šedesáti let.
Ve druhé etapě jde o změny v penzijním připojištění a o transformaci fondů na důchodové společnosti. To minulý měsíc schválila vláda a řada je nyní na zákonodárcích. Levice a odbory ovšem tvrdí, že peníze převedené do fondů, pozdějších společností prý bude v systému scházet. Vzhledem k tomu, že počet poslanců, se kterými může vládní koalice počítat je v této chvíli dost nejasný, lze osud druhé fáze jen těžko předvídat. A dodejme, že s touto etapu souvisí i chystaný zákon, který by ke spoření na důchod motivoval pracovníky i zaměstnavatele. Očekává se, že jej ministerstvo předloží po Novém roce. .
Bez ohledu na to Nečas pokračuje a jak už bylo řečeno, právě dnes představil závěrečnou reformní fázi. Podle ní by lidé v budoucnosti mohli část peněz vkládaných do povinného pojištění vyvést do už výše zmíněných soukromých fondů. Konkrétně čtyři procenta z dnešní osmadvacetiprocentní sazby, přičemž další dvě procenta by si mohli sami doplatit.
Celková penze člověka, který takovou možnost využije, říká se jí "opt-out", se pak podle ministra bude skládat ze tří složek. Tedy vedle základní výměry důchodu a další poměrné části důchodu z průběžného důchodového pilíře by ještě přibyly prostředky na které si občané přispívali ze svého. A Nečas dodává, že převedení peněz ze státního systému do soukromých finančních společností by ovšem mělo být dobrovolné a tyto společnosti by spravovaly prostředky od klientů anonymně, aniž by věděly o čí peníze se jedná a v jakém objemu. Prostředky by přitom měla vybírat Česká správa sociálního zabezpečení a od ní by pak finance šly do fondu, respektive důchodové společnosti podle výběru klienta. V tomto bodě je tu ispirace sousedním Slovenskem, které má důchodovou reformu už za sebou, a cílem je snížit náklady na reklamu, kterou by fondy lákaly zákazníky, přičemž by vlastně užívali jejich peněz.
Zatímco ke druhé části české reformy má opozice, jak už bylo řečeno, značné výhrady, proti třetí etapě levice v zásadě nic nenamítá. Nečasův předchůdce a nynější resortní stínový ministr sociální demokracie Zdeněk Škromach k tomu řekl, že prý je v otázce připojištění možné hledat společné cíle.
Realizace této třetí fáze je ale zatím hudbou vzdálenější budoucnosti a v nejbližší době se zřejmě svede zápas o druhou etapu, přičemž opozice se jistě bude snažit ukázat, že pokud jde o české předsednictví Evropské unii, je snad možná jakási dohoda o neútočení, ale tam, kde jde o sociální otázky, které ČSSD logicky sleduje velmi bedlivě, musí jít vše stranou. Od pravdy nemusí přitom být daleko ti, podle nichž už veškeré reformy Topolánkova týmu skončily. Petr Nečas přitom může nalézt podporu levice v oblasti připojištění, jenže druhou fázi celého projektu zřejmě nebude chtít přeskočit. Teoreticky je ovšem také možné, že sociální demokraté nakonec nechají důchodovou reformu přece jen projít celou, neboť vidí, že se na Slovensku zřejmě osvědčuje. A navíc by se jí už sami nemuseli zabývat. Například je dost nepravděpodobné, že by se - pokud se stanou vládní stranou - pokusili vrátit zpátky věkovou hranici odchodu do důchodu. Nepopulární krok nechali učinit pravici a jeho výhod jsou si přitom dobře vědomi.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
