Dva měsíce po únosu G.Šalita

Ještě před únosem dalších dvou vojáků Hizballáhem se zdálo, že díky egyptskému zprostředkování by se mohlo podařit Gilada přece jen vyměnit za blíže neznámý počet palestinských vězňů držených v izraelských věznicích. Tyto plány po vypuknutí bojů s Hizballáhem ztroskotaly, ale nyní opět vyplouvají na povrch. Významný činitel Palestinské autonomie uvedl, že plán je stále ještě možné oživit, ale že řešení celého případu leží v Damašku, kde sídlí nejvyšší vedení organizace Hamás. Lidé z vedení Hamásu ale zas upozorňují, že neudělají nic, co by jim neschválila syrská vláda. O osudu Šalita teď tedy i nadále rozhodují syrský prezident, případně izraelská ochota přece jen jej vyměnit.

V Gaze, kde i nadále pokračuje úpadek občanského pořádku, ale mezitím na seznam unesených přibyla další dvě jména. Dva muži pracující pro americkou stanici Fox News padli do rukou dosud neznámého hnutí Svatý džihád, což může být jen zástěrka pro některou jinou známější organizaci - pravděpodobně ozbrojené křídlo Hamásu nazývané Izzedín Kásam. Představitelé Svatého džihádu žádají propuštění všech muslimských vězňů držených Američany.

Únos svou západních novinářů pravděpodobně spadá do války, kterou mezi sebou vedou představitelé islamistického Hamásu, který je už půl roku u vlády, a Fatahu, síly, která přišla o moc, ale stále ještě má tři želízka v ohni - prezidenta Abbáse, tisíce ozbrojenců na své výplatní listině a v jistém smyslu i podporu mezinárodního společenství, které současnou hamásnickou vládu drží pod krkem svým mezinárodním embargem.

Mezi oběma organizacemi, tedy civilním křídlem Hamásu a stranou Fatáh v uplynulých týdnech probíhala jednání o uzavření nějaké koaliční dohody, která by takříkajíc odblokovala situaci palestinské vlády. Tato jednání v jistém smyslu připomínala situaci na české politické scéně. Vláda Hamásu je znehybněná nedostatkem financí a mezinárodním embargem. Fatáh se zároveň chce za každou cenu dostat zpět k moci. Hamás si však klade podmínky, které Fatáh údajně nemůže splnit.

Hamás odpověděl, že si žádné nesplnitelné podmínky neklade, ale že vláda národní jednoty nebude znamenat novou vládu, ale jen to, že do svého kabinetu přibere některé další osobnosti pocházející z jiných organizací, včetně Fatahu. Tím by si Hamas zajistil i nadále hlavní slovo, ale zároveň by se mu podařilo zprovoznit svou vládu ve vztahu k zahraničním silám, které zastavily finanční podporu Palestinské autonomii - a to až do doby, dokud palestinská vláda neuzná právo Izraele na existenci a nezastaví teroristické útoky.

Prezident Abbás, ale mezitím prohlásil, že Hamás je neústupný a že plány na vytvoření "vlády národní jednoty" ztroskotaly, a začal hovořit o "vládě národní záchrany". Tento kabinet by se sestával z významných nezávislých osobností a universitních učitelů. Na seznamu možných ministrů jsou ovšem i lidé, kteří jsou z minulosti známi jako politici blízcí straně Fatáh, i když se dnes hlásí k jiné politické příslušnosti, například bývalý reformistický ministr financí Salám Fajád, exministr vnitra Násr Júsef nebo Hanan Ašráviová. Abbás se domníval, že tento kabinet by vycházel z principů, které před několika týdny navrhli v Izraeli věznění aktivisté všech významných Palestinských hnutí. Tento dokument, který zahrnoval nepřímé uznání Izraele a připustil vznik nezávislé Palestiny jen na části požadovaných území ale už nemá podporu ani svých původních autorů.

Izraelci pokračují v vpádech do Gazy, kde příležitostně zatýkají významné členy ozbrojených frakcí nebo i členy vlády a parlamentu - před několika dny dopadli skrývajícího se místopředsedu vlády. Mnozí z palestinských bojovníků byli při intervencích nebo při vlastních pokusech o průnik do Izraele zabiti - počet obětí se pohybuje kolem dvou set.

Vnitropalestinskou politikou hýbou i rozpory týkající se pokračování útoků na izraelské vnitrozemí pomocí podomácku vyráběných střel. Prezident Abbás se snažil prosadit rozmístění policistů palestinské samosprávy podíle severní hranice Gazy s Izraelem, odkud létají palestinské střely především na izraelské město Aškelon. Podle Abbáse je ostřelování Izraele rozporu s palestinskými národními zájmy, protože pomáhá Jeruzalému ospravedlňovat vojenské operace na území Gazy. Abbás byl však nucen tento rozkaz stáhnout, protože se setkal s mohutným odporem ze strany Islámského džihádu a také brigád Mučedníků Al Aksá. To je obzvláště zajímavé, protože Brigády jsou součástí Abbásova hnutí Fatáh, ale opět potvrdily, že palestinské milice jednají dosti nezávisle. Jediný, kdo návrh na dočasné zastavení ostřelování přistoupil, byl údajně vůdce Hamásu Ismaíl Haníja.

Jak je vidět, situace na palestinských územích je nejen vážná, ale také mimořádně nepřehledná a nevypočitatelná. Za těchto okolností se nedá očekávat ani rychlé vyřešení případu desátníka Šalita a tedy ani žádný další postup k mírovému uspořádání.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .