Efektivní a destruktivní hádky. Jakmile se vztah naruší, může být jakékoli téma předmětem konfliktu

22. leden 2025

Největší audioportál na českém internetu

Hádka | Foto: Licence Public domain CC0, Fotobanka Pixabay

doc. PhDr. Jan Lašek, CSc. na téma: efektivní a destruktivní hádky. Moderuje Pavla Kindernayová

Radioporadna na téma: hádky. Tedy téma, které se dotýká snad každého z nás. Hádky jsou přirozenou součástí interakcí, mohou být konstruktivní, ale také destruktivní. Jak rozpoznat, kdy nám hádka pomáhá a kdy naopak škodí? Jak můžeme vést diskuzi, která povede k porozumění a také k řešení? A jak se vyhnout urážkám a ponižování?

Jan Lašek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

O hádkách si povídáme s docentem Janem Laškem, odborníkem na mezilidské vztahy. A hned se zeptám, co rozumíme pod pojmem destruktivní hádka?
Já bych to vzal trošku ze šířky. Každá komunikace, kterou provádíme, je sdělováním nějakých dat, každé naše chování je komunikací. Když na mě někdo bude mluvit, já se otočím a odejdu, tak jsem tím zatraceně zakomunikoval. Čili musíme počítat s tím, že každé naše chování je druhými zaznamenáváno a je na něj nějak reagováno. To je první věc.

Obsahový a vztahový aspekt, to jsou dva prvky komunikace. Jeden vztah je takzvaně symetrický, druhý komplementární, doplňkový.
doc. PhDr. Jan Lašek, CSc., psycholog

Druhá důležitá věc, v každém komunikačním aktu máme aspekt obsahový a vztahový. To je to, o čem se bavíme. Vztahový aspekt znamená, že jsme s tím druhým v nějakém vztahu. Představme si, že do místnosti vstoupí tři lidé a všichni řeknou: Dobrý den. A vy každému odpovíte stejnými slovy, ale ke každému z nich i tak můžete definovat svůj vztah.

Čtěte také

Tedy obsahový a vztahový aspekt, to jsou dva prvky komunikace, se kterými potom budeme pracovat dál. Další důležitá věc, jak máme různé vztahy různým způsobem definované. Jeden vztah je takzvaně symetrický, to znamená, že se baví dva lidé, kteří jsou kamarádi, spolužáci, sousedi, kteří jsou na stejné úrovni. Tady můžeme povídat a měnit téma, obsahy se mohou mísit.

Druhý vztah je komplementární, doplňkový. To je vztah, který je určený jinými statusy mezi těmi, kdož komunikují. Matka a děti, učitel a žáci ředitel a podřízení, manželka a manžel. Čili tady už komunikace vypadá trochu jinak. Protože ji obvykle určuje ten dominantní člen. Začíná, mění téma, končí komunikaci. A ten submisivnější v komunikaci se spíše podřizuje.

Máme v komunikaci jeden půvabný jev, kterému říkáme meta komplementarita. Kdy ten submisivní začíná komandovat dominantního.
doc. PhDr. Jan Lašek, CSc., psycholog

A máme v komunikaci ještě jeden velice půvabný jev, kterému říkáme velmi složitě meta komplementarita. Je to situace, kdy je dominantní a subjektivní a ten submisivní se dostane do ještě hlubší situace, do ještě hlubší submisivity. A nakonec začíná komandovat toho dominantního. V podstatě toho dominantního nutí k tomu, aby kolem něj jezdil jak elektrická myš.

Čtěte také

Zajímalo by mne, jestli vy se také občas hádáte? Protože jste mi říkal, že se s ženou vůbec nehádáte. Což je neuvěřitelné.
Já si skutečně nevybavuji žádnou hádku nevybavuji. A není to proto, že bych se doma oháněl svojí profesí, ale naše soužití je skutečně vyvážené už řadu let. Nepamatuji si, kdy jsme se opravdu nějak ostře pohádali. Protože nemáme chuť se hádat, nemáme proč a nemáme proč ty destrukce předvádět. U nás je to jednoznačně stanoveno. Dominantní partner je moje žena.

A je dobré si to takto určit.
Určitě je to ideální. Dokonce mám pocit, vzpomínám si, že mi vloni 8. února řekla, že mám v nějaké věci pravdu. To si doteď pamatuji. Promiň, manželko.

Čtěte také

Ale já nejsem příliš hádavý člověk. Profesi nechme v tomto momentě stranou. Ano, věřím, že v určitých situacích, třeba pro pročištění ovzduší je dobré se maličko pohádat, vyměnit si názory. Ale pouze tehdy, pokud se držíme spíše obsahových než vztahových prvků. Čili pokud se člověk může i ostře vymezit proti někomu druhému nebo on proti němu.

Ale pokud to už je skutečně nefunkční vztah, jakmile se vztah nějak naruší, tak v podstatě jakékoliv téma mezi těmi partnery může být předmětem hádky.

Jan Lašek a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celý rozhovor Pavly Kindernayové s docentem Janem Laškem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.