ETA nemá právo na existenci
Kráter hluboký sedm metrů, rozsáhlé hmotné škody a téměř padesát zraněných: taková je bilance dnešní ranní exploze v historickém španělském městě Burgosu. Stopy vedou k baskické separatické organizaci ETA.
Boj o podobu Evropy se vedl dávno předtím, než se do sebe pustili propagátoři a kritici Lisabonské smlouvy. V podstatě jde o odpověď na základní dilema: Má být Evropa otevřená a propojená? Má se odstřihnout od šovinismu, původce tolika válek? A od šosáckého národovectví - které se často vyčerpá v nabubřelých slovech, aniž by, jak poznamenal Karel Havlíček Borovský, z huby do rukou vklouznouti ráčil?
Anebo je pro Evropu opravdu tím nejlepším modelem národní stát, který je, jako za vilémovského Německa, účelem sám o sobě?
K ctitelům této druhé varianty už řadu let patří baskická separatistická organizace ETA. Scénář ranní exploze ve španělském Burgosu nese rysy typické pro ETA: puma se umístí před policejní objekt a nálož je tak silná, že zraní hodně lidí. Tím pádem je zaručeno, že se mluví nejen o výbuchu samém, ale také o cílech těch, kteří ho naplánovali.
Mediálně chytře byl ostatně vybrán i terč: Burgos, bývalá metropole Kastílie, je pro mnoho historických památek hojně navštěvován turisty - a už proto nelze ranní explozi jen tak přehlédnout.
Separatistům z ETA se dá složit ještě jiná poklona. V poslední době přišli o klíčové předáky, které zatkla policie - a hle, ETA přesto dokazuje, že rozhodně není na kolenou. Žádnou další pochvalu si ale ETA nezaslouží. Baskové jsou zajisté úctyhodný národ, starší než Angličané či Češi, v nechtěném převleku za muslimy se zjevují již v Písni o Rolandovi.
Tak starý národ má nárok na ohledy. Ale dnešní Španělsko pro Basky pochopení má! Získali opravdu rozsáhlou autonomii - a výsledek posledních voleb, v nichž se Baskové odvrátili od nacionalisticky profilovaných stran, potvrzuje, že Baskům je ve Španělsku dobře. ETA má tedy nejen špatné metody, ale i chybný cíl. A tudíž žádné právo na existenci.
