Evropa vymírá
Evropské demografické hodiny zlověstně tikají - za sedm let přijde chvíle, kdy se na kontinentu začne rodit méně lidí než bude umírat. Taková je alespoň předpověď oficiální studie Evropské unie. Mezi jednotlivými státy Evropy jsou ale značné rozdíly, jak konstatuje agentura Eurostat, která výsledky studie zveřejnila. Celkový obraz ale jednoznačně ukazuje na stárnutí obyvatelstva. Zajímalo nás, jak demografický vývoj souvisí s religiozitou. S touto otázkou jsme se obrátili na ředitele Občanského institutu Romana Jocha.
Roman Joch: Jednoznačně empirická zkušenost z celého světa ukazuje, že lidé, kteří jsou religióznější, mají v průměru více dětí, než lidé sekulární a platí to i v rámci náboženství - lidé, kteří patří k ortodoxnějším směrům, mají více dětí, než lidé, kteří jsou sice věřící, ale liberálnější. Platí to obecně pro všechna náboženství, ať už křesťanství, judaismus, islám, nebo i další. Je dobré zmínit knížku Prázdná kolébka (Empty Cradle) amerického autora Philipa Longmana, který je spíš levicový liberál. On na základě statistik ze všech zemí světa a ze všech kontinentů ukazuje, že budoucnost bude jednoznačně patřit lidem religiózním prostě proto, že budou mít více dětí.
Z toho by se dalo odvodit, že budoucnost bude patřit náboženství a nikoli ateismu.
Rozhodně. To je hlavní teze jeho knížky, a tuto tezi dokládá právě statistickou evidencí. Mají-li lidé sekulární méně dětí, tím mají menší možnost svůj světonázor předávat svým potomkům a pak tento svůj světonázor jaksi eliminují postupem času z populace. Uvádí se, že dítě ve své dospělosti v 70 % zastává světonázor svých rodičů, zatímco asi 30 % dětí světonázor rodičů v dospělosti odvrhne. Takže stále platí, že lidé, tím, že mají více dětí, svůj světonázor dalším generacím předávají.
Proč mají náboženské společnosti více dětí?
To je otázka zajímavá a asi málo zkoumaná. Domnívám se, že ty důvody jsou asi dva hlavní. Za prvé, že lidé religiózní to vnímají jako svoji morální povinnost. Většina náboženských kódů podporuje ten fakt mít děti, dokonce i větší počet dětí, na druhé straně lidé sekulární to nevnímají jako svoji povinnost. A pak je tady druhý faktor, který je málo zohledňován, a to je ten, že lidé věřící, kteří mají příslib jakési odměny v nebi, jsou optimističtější ve svém životě. Běžné problémy života nevnímají jako nekonečné katastrofy, zatímco lidé sekulární častěji mohou vnímat tento svět jako spíše nehostinné, nepřátelské místo. Naopak lidé věřící se domnívají, že v jejich životech a vlastně i v samotném kosmu je řád, který je řízen boží inteligencí, a tudíž život na tomto světě je vlastně něčím, co je správné.
Jednou z možných alternativ pro vymírající Evropu je přistěhovalectví. V čem je tato možnost dobrá a v čem je špatná?
V kontinentu jako je Evropa, který jednak stárne a jednak vymírá, protože se rodí málo dětí, je přistěhovalectví ekonomickou nezbytností. Jsou vysoké tlaky na to přijímat mladé lidi, mladé pracující, kteří by odváděli daně, z nichž se budou platit stárnoucí Evropané. A je to přirozené. Tam, kde vzniká vakuum, tam prostě migrují lidé. Evropa je relativně blahobytný kontinent a kolem Evropy, na jih i na východ jsou oblasti chudší s mladými lidmi, takže je přirozené, že ti mladí lidé sami budou chtít migrovat. Problém s imigrací může nastat tehdy, pokud ti imigranti jsou kulturně nebo civilizačně zásadně odlišní. V takovém případě nastávají střety civilizací, střety kultur a můžou vzniknout politická napětí, dokonce až politické bouře.
