Ferdinand Maxmilián Brokoff. Osamělý génius, který změnil tvář Prahy
Jeho jméno se stalo synonymem pro dobu českého vrcholného baroka. Nejslavnějším dílem Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa je soubor devíti sousoší na Karlově mostě. Přestože se dožil jen 42 let, zanechal po sobě úctyhodný odkaz. Po celých Čechách, ale také v Polsku nebo Rakousku vytvořil desítky soch, které se mohly směle rovnat těm z Říma nebo Paříže. Jeho hlavním působištěm však zůstávala Praha, které vtiskl barokní tvář, kterou si z velké části udržela dodnes.
Uměleckou dynastii Brokoffů založil jeho otec Jan, což byl potomek chudého ševce. Z rodného Slovenska utekl před náboženským pronásledováním a živil se jako řezbář a sochař. Byl to také on, kdo vytvořil první dvě sochy, které ozdobily zábradlí Karlova mostu.
Talentovanější než jeho otec
Ferdinand se narodil 12. září 1688 a už jako chlapec ukazoval, že je mnohem talentovanější než otec. Když se vrátil ze zahraničních studií, Jan mu přenechal umělecké vedení rodinné dílny a jako schopný manažer se věnoval řízení. Do rodinného klanu patřil ještě Ferdinandův starší bratr Michal, takže značka Brokoff se rychle stala pojmem. Společné tvorby si ale muži dlouho neužili.
Když bylo Ferdinandovi 30 let, jeho otec zemřel a po třech letech ho nadobro opustil také bratr Michal. Oba podlehli silikóze, onemocnění plic vyvolané dlouhodobým vdechováním jemného prachu. Ze samoty se Ferdinand už nevymanil. Nikdy se neoženil a veškerý čas trávil zavřený v ateliéru, kde se snažil smutek zahnat tvorbou jednoho monumentálního díla za druhým. Jako kdyby si uvědomoval, že i jeho čas se povážlivě krátí a musí svůj talent využít na maximum.
Na morovém sloupu na Hradčanském náměstí pracoval několik let, ale dokončit ho už nestihl. Zemřel 8. března 1731, rovněž na následky silikózy.
Související
-
514. schůzka: Byl to takový klidný, tichý muž
„Byl to klidný, tichý muž, jenž vychován ve své dílně neznal takzvané městské způsoby umělců a vyhýbal se velkým.“
-
505. schůzka: Užaslé baroko
Narodil se 24. února roku 1684 v Sautensu, malé vísce nedaleko Oetzu ve středním Tyrolsku jako páté z devíti dětí kováře a sedláka Jakuba Brauna.
-
Proč se říká a co znamená „turecké hospodářství a „stojí jako Turek na pražském mostě“
Chaos v ekonomice mají jistě leckde. Proč jsme si zvykli spojovat vrchol šlendriánství právě s Tureckem?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
