Formánkovo divné představení
Čtyři ministři kultury se vystřídali ve funkci za necelý rok a institucí prošla a odešla, nebo se znovu vrátila řada lidí. To samozřejmě nemůže přispívat k dělné atmosféře a stále ještě se po úřadě rozhlížejícímu ministru Václavu Jehličkovi není co závidět
Zvlášť když se nyní v médiích ozývá ex-náměstek František Formánek a vypouští zvěsti o jakýchsi tamních, zřejmě mafiánských praktikách.
Formánek se stal náměstkem za Jandákova působení a údajně ho měl ministru doporučit dnes tak dobře známý, tehdejší sociálně demokratický poslanec Miloš Melčák. Šéf resortu kultury v první Topolánkově vládě Martin Štěpánek ale Formánka odvolal. A jeho nástupkyni Heleně Třeštíkové se podle jejího mínění pokoušela Občanská demokratická strana vnutit Formánka lets v lednu nazpet. Což byl zřejmě byl jeden z důvodů její rezignace, možná že dokonce ten hlavní. Můžeme-li věřit neoficiálním informacím, Formánek se totiž podílel na tom, že Melčák umožnil Topolánkově vládě číslo dvě získat důvěru sněmovny a náměstkovský post měl být za to odměnou.
Jméno původního povolání architekta a později politického analytika Formánka se v posledních týdnech pak na veřejnosti objevilo také v souvislosti s případem přerovského spolkového domu Komuna. Měl se totiž před časem zasadit o to, aby byla stavba vyškrtnuta ze seznamu památek a jak známo, dům nakonec přes četné protesty i snahu ministerstva takříkajíc "padl". Na jeho místě má vyrůst obchodní centrum. Likvidace domu byla zřejmě v zájmu majitele a vynořily se úvahy, zda Formánek nekonal v jeho prospěch.
Nyní přichází bývalý náměstek, jevící se trošku jako temná postava v pozadí, s různými obviněními. Pro internetové vydání deníku Dnes tento čtvrtek řekl, že se jej prý (cituji): "někteří lidé snaží cíleně zdiskreditovat". Má by jít jak o pracovníky ministerstva, tak "vlivné podnikatele". Ale jména Formánek neprozradil s poplašnými slovy "Mám rodinu a nerad bych, aby mne zítra srazilo auto." Což je celkem silná káva.
Formánek dále vysvětluje, že během jeho působení na ministerstvu museli odejít lidé zneužívající systém památkové péče, ve kterém se prý (opět cituji): "točí nepředstavitelné peníze". A pokračuje: "Ti, kteří z nich mají prospěch, samozřejmě nemají radost. Vím toho dost, a to, co vím, spoustě lidí není příjemné. Proto je nyní třeba mne prostřednictvím pseudoafér maximálně znevěrohodnit," napsal Formánek v on-line rozhovoru se čtenáři IDnes.
A jak jinak, útočí také na ministerstvo: vrací se prý do něho lidé, kteří památkovou péči zneužívali, a museli proto odejít. Teď zase naopak odcházejí ti dobří. A aby uvedl aspoň jeden negativní případ konkrétněji zmiňuje se o vrchním řediteli ministerské sekce Milanu Kupkovi: ten prý zastává vysokou funkci, na kterou podle svých poněkud zmatených vystoupení očividně nestačí.
Možná, že má Formánek v lecčem pravdu. V systému památkové péče se skutečně točí značné sumy a pokušení z nich obratně ulupovat někteří vyšší úředníci třeba vážně mají. Je-li tomu ovšem tak a Formánek ví o co jde, pak je věc jednoduchá: jeho povinností je to ohlásit policii a nepořádat podivná mediální představení. Jejich cílem může být docela dobře jen vyvolat zmatek na ministerstvu a případně také dojem, že jen on je schopen zlořády napravit. Což lze jen těžko komentovat. Ale jeho způsoby zrovna velkou důvěru nebudí.
Ministr Jehlička zatím přichází s něčím zcela jiným a za to by z některých kruhů mohl sklidit pochvalu. Hodlá totiž znovu vrátit do hry zákon o podpoře kinematografie, který jeho úřad chce vládě předložit v říjnu. Opatření, jehož se dovolávají opakovaně filmaři, už jednou sněmovnou úspěšně prošlo. Pak ho ovšem vetoval prezident Klaus a v opakovaném hlasování zákon propadl. Připomeňme že podle něho by měla být přibližně ztrojnásobena suma na podporu nových českých filmů. Proti byli vloni na jaře vedle hlavy státu, televize, provozovatelé kin a videopůjčoven, neboť by se jich týkaly zvýšené odvody do filmového fondu.
Příznivci normy ale říkají, že rozvoj původního filmu má širší kulturní souvislosti a upozorňují na země, které do filmu investují mimo jiné proto, že je filmoví tvůrci reprezentují ve světě. To je do značné míry pravda a není jasné, proč mají vysoké částky přitékat stále jen do sportu a nikoliv také do uměleckých oblastí. Zatím jakoby si čeští politikové většinou považovali mnohem víc řekněme kopanou, byť je ta česká tak zdevastovaná korupčními aférami, než například kinematografii. Což také netřeba komentovat.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
